Stručně: obecné tipy, jak na Kanáry s dětmi, jsem shrnula v tomto příspěvku. Tady hodím pár tipů na túry a aktivity, jak jsme je s dětmi absolvovali den po dni. Na Tenerife jsme měli půjčený retro karavan, a tak jsme v podstatě během týdne objeli celý ostrov proti směru hodinových ručiček. Děti (4 a 3 roky) byly nadšené a cestování pro ně byla jedna nekonečná zábava. Už teď vím že týden na Tenerife byl časově opravdu na hraně, kdyby to bylo možné si tam i tam přidat pár nocí navíc, bude to stále super a oba ostrovy si užijeme ještě víc.
Národní park Anaga
Po okolí Pico del Teide je tohle pro všechny turisty na Tenerife povinná zastávka, kde si musíte zaručeně pár kilometrů prošlapat po svých. Jedním slovem nádhera. Pocitově nám vavřínové lesy připomínaly Madeiru, jen pozor: aktuálně je potřeba mít na některé procházky v NP povolení (které jsme neměli). Strážce parku nám ušetřil 600 euro, když byl tak hodný a pokutu nám nedal. Díky setkání s ním metl potom Miky zpět ke karavanu jak zběsilý a ani si nestihl uvědomit, kolik toho už ušlapal. Medu jsem cestu zpět z vyhlídky poponesla v manduce. Parkování u výchozího bodu túry lze vyřešit bez problémů i s karavanem. Pokud nemáte nabitý program, určitě tady zůstaňte dva i více dní.
Doporučení pro náročnější trekaře, než jsou mé děti: z vyhlídky se vydejte dále, až na skály Cruz del Draguillo. To si píšu příště na seznam i já!
Loro Parque
Tohle je teda velká masňárna, která se ovšem bude líbit dětem i dospělým. Stihněte to dřív než bude dětem 6 let, abyste aspoň něco ušetřili na vstupném (které měly děti zdarma). Naše rodinná tradice – místo dárku k narozeninám jedeme na výlet do zábavního parku. Tak to Medunce pěkně vyšlo na Tenerife. Ačkoli jsme hodně podobných atrakcí znali z naší loňské dovolené u Malagy (příspěvky tento a tento), z kosatek nám opravdu spadla brada. Je to obecně moc krásná ZOO, kde stačí mít jen pár zvířat a udělat jim krásné prostředí a cítíte se hned tady dobře i vy. Reklamy na Loro Parque na vás skáčou po celém Tenerife na každém rohu a protože jsme s karavanem spali na pláži u Puerto de la Cruz (kam doporučuju určitě zajet), tak jsme stejně tento den těch 6-7 kilometříčků našlapali.
Los Gigantes
Soutěska Masca je stále zavřená! A ještě dlouho bude, což nás trochu zklamalo, protože jsme si na ni opravdu brousili zuby. Další den jsme tedy pokračovali v pohodovém dovolenkování a šetřili dětem stehenní svaly na náročnější horské túrky (cha, kdyby tušili!). Jestli se nějakým omylem nebo cíleně dostanete do Los Gigantes, tak bych přeci jen jeden tip měla: nechte se nalákat na plavbu lodí se společností Flipper Uno. Miki se mohl počůrat blahem z toho, že budeme plout na pirátské lodi (ach, to jeho několikaleté pirátské období), zatímco Meda a rodiče jsme byli nadšení, že máme tento den oběd vyřešen paellou v ceně jízdenky. A neomezenou konzumací nápojů. Plavba směřuje na širé moře, kde máte velkou šanci vidět velryby a delfíny (a že jsme jich viděli mraky), načež zamíří na jih a plujete kolem pobřeží.
Aklimatizace – Roque Cinchado
Na 3. dubna, kdy má Meda narozeniny, jsme měli zařízený permit pro výstup na Pico del Teide (nejvyšší hora Španělska, 3 718 m). Tudíž bylo jasné, že den předem bude muset proběhnout aklimatizace a do hledáčku nám padla tato procházka, ideální pro děti:
Děti ale náš názor na vhodnost výletu moc nesdílely.
Vše dopadlo jinak. Noc předtím v kuse pršelo (na pláži jižně od Los Gigantes), v horách bylo zataženo, chlad a pršelo jemně rovněž. Nějaká tůrka tedy pozbyla smysl, protože trudomyslnost panovala už v základním táboře. Čili odkaz je jen inspirací pro příští akci s dětmi. Místo toho jsme dojeli až na parkoviště u Roque Cinchado, kde bylo nechutně modré nebe a krajina jako z kýčovitých pohlednic. A vyrazili na tento okruh:
Osobně si myslím, že by se jako aklimatizační kratší túra líbil i dospělým, v okolí je pak řada dalších možností, kam se vydat a klidně bychom zde strávili i více nocí v kuse, kdybychom mohli v karavanu zatopit. V noci teploty klesaly pod bod mrazu 🙂
El Sombrero
Nádherná túra, kterou bych bez váhání zařadila klidně i na program zájezdů pro dospělé (jen bych asi neuklidňovala ostatní tím, že to ujde tříleté dítě). Tento kopec byl náhradní program místo Pico del Teide. Ačkoli nám vše hrálo do karet (Meda měla čerstvě tři roky a mohla na vrchol, permit jsme měli, bylo bezvětří a azuro), tak přesto byl vrchol uzavřen a nejezdila ani lanovka. Zahojili jsme se tedy výstupem na protější vrchol, odkud jsou i parádní výhledy na Gran Canarii a Gomeru. Jen jsme dětem pro jistotu neříkali, že to bude téměř 500 výškových metrů nahoru a pak dolů. A ten scrambling v závěru asi zatajím i mamině, až ji sem budu za měsíc posílat.
Hlavně, pokud s sebou nebudete mít dva malé caparty, u kterých se modlíte aby to došli (a nakonec jste skoro unavenější než oni, tak si vyběhněte na obzor a budete mít celý kráter uprostřed s Teide jako na dlani, fakt uááá).
- mapa, výchozí bod a trasa túry (lze samozřejmě prodloužit)
Montaňa Roja
Poslední celý den na Tenerife. Sice jsme dětem slíbili že se budeme celý den válet na pláži a stavět hrady z písku, ale jakmile jsme odpoledne zaparkovali u pláže Tejida, bylo jasné, že ten kopec, na který koukáme, nás nenechá v klidu. Takže jsme se na něj ještě s dětmi vydrápali. Oproti tomu, co mezitím ušli, to byla fakt procházka – kdo by si chtěl túru prodloužit, tak se dá dojít pěšky z Tejida až do Medana a pět, pěšinek je tady spousta a okoupat v moři se můžete několikrát během dne. A nachodíte taky slušných více než 10 kilometrů.
Kdo trochu sledoval naši trasu prstem po mapě, tak tuší že jsme s karavanem stihli objet krásně ostrov celý kolem dokola. Krom jedné noci v horách jsme vždy parkovali u pláže, neprojeli v podsatě ani celou nádrž a viděli z ostrova takový řekněme základ. Je nám jasné, že by se ostrov dal turisticky plenit ještě mnohem více, značených tras je tady spousty, takže teď jen píchnout prstem do kalendáře a naplánovat další návštěvu. My přejíždíme na Gomeru!
