Tipy na výlety s dětmi, jak jsme je naskládali den po dni. Pro uvedení do situace, jak jsme se na Kanárech octli, co jsme plánovali, kde jsme bydleli, klikněte raději na tento příspěvek. Asi je jasné, že Děvče z hor se nebude týden vyvalovat s dětmi na pláži a tak pokud nejste naprogramovaní na výlety do přírody, asi ani dál číst nemusíte. Můžete se jen cáchat v moři, určitě zvažte návštěvu zdejších aktrakcí –  Aquaparku, Palmitos parku a Activity parku a chytejte bronz (na jihu ostrova na celé tělo, na severu spíš jen na obličej). Turistická infrasturktura je zde skvělá a bude to pro vás určitě povedená dovolená. Cenově možná lepší než červenci v Chorvasku. Pokud vám nevadí si plnit batoh dětskými poklady (kamínky, šišky, klacíky atd.), tak čtěte dále. Túry jsme skládali dětem dle nálady, toho jak se vyspaly a předpovědi počasí. Nechtěli jsme to hned z kraje přepálit a děti vyšťavit. Nehledě na to, že cesty do těch nejkrásnějších horských partií vedou takovými serpentinami, že blinkání v autě je vždy loterie 50 na 50.

Duny v Maspalomas
Nebudu komentovat dojmy, které na nás letovisko jako takové udělalo. Prostě nejsem plážový povaleč. Ale je fakt, že vidět písečné duny v Maspalomas – to v dětech opravdu zanechá dojem. A chtěli jsme si začít pozvolna, než vyrazíme do kopců. Když už vyřešíte parkování, tak se projděte po nábřežní promenádě až k majáku a pak už zujte boty a hurá do písku. Děti nejdříve nevěděly, co si v podstatě počít. Písek je pálil, foukal se jim do obličeje. Ale pár minut a nemohli jsme je odtamtud dostat. A to jsme došli jen k první velké převěji. Ve výsledku skvělý celodenní výlet, 20 nastoupaných výškových metrů a 7 kilometrů v nožkách.To hlavně proto, že ten parking zdarma byl fakt daleko. Nicméně stálo to za to.

Varianta pro dospělé: 9 km dlouhý okruh přes celé duny. Děti by nám chcíply, ale až se tady jednou ocitnu bez nich, jdu do toho! Několikadenní treky v marocké poušti jsem milovala a tohle bude stát taky za to!

NP Tamadaba
Třetí den už to chtělo trochu se vyvenčit a proniknout do vnitrozemí. Prst na mapě padl do západní části ostrova. Oddech od sluníčka v borovicových lesích NP Tamadaba. Je to tam krásné! My si vytyčili cca 5 kilometrů dlouhý okruh, ale toulat se tu dá dle libosti i na mnohem delších trasách. Na vyhlídkových místech jde krásně vidět už protější Tenerife a Pico del Teide jako na dlani. Na konci trasy je parádní piknikový lesík, s grilem, lavičkami, stoly i pitnou vodou. Od března 2019 také s 5 domečky pro lesní skřítky.

Varinty pro dospělé: sežeňte si libovolnou turistickou mapu a budete mít hned plán na další tři dny. Dá se to tady křižovat poměrně luxusně.

Caldera de Bandama
Skvělý okruh po kráteru sopky. Turistické místo i pro neturisty. Autem se dá vyjet až na vyhlídku nad kalderu, pak sjedete kousek zpět ke golfovému hřišti, kde lze bez problémů zaparkovat. Obujete uzavřenou obuv (jinak vám z toho, jak dětem budete pořád vysypávat štěrk ze sandálů asi brzo hrábne) a můžete vyrazit na okruh po hraně kráteru. Děti bavilo prolézat mezi kaktusy, dospělé zase výhledy. Obcházejte po směru hodinových ručiček, abyste jako závěrečnou třešničku na dortu měli výšlap ke stromům dračí krve. Znám je ze Sokotry a jsou pořád stejně úchvatné. Ačkoli se může zdát, že je hrana pro děti úzká, tak se nemáte čeho bát. Oba dva (2 a 4 roky) to ušli celé sami pěšky.

Varianta pro dospělé: sejděte si i na dno kráteru. Ocení to zejména botanici (co mami??), a kdo nevypustí duši stoupáním nahoru, tak si pak ten kráter i obejde. Den jako víno.

Roque Nublo
Jednoduše túra, kterou musíte povinně absolvovat. Které hory ji nemají? A naprosto pochopíte proč. Je to fakt pecka. Krajina a výhledy, které hladí duši. Děti, šlapající po svých jako hodinky fakt už celkem solidní převýšení (jako Miki ve věku Medunky by mi na to hodil opravdu zvysoka bobek, Meda ani nemukla a odťapala to tam i zpět. Mazec). Ambice jsme měli ty nejnižší – vyrazit z parkoviště až ke skále a zase zpět. Nic dalšího. A byla to paráda. Děti objevily nahoře tajnou pirátskou mapu s nadšením sobě vlastním (takže nevyspání z předchozí noci, kdy jsme ji s manželem opalovali a vyráběli je tím pádem zapomenuto). A je motivace objevit na dalších výletech i ten opravdový pirátský poklad. Jestli byste měli z pláže odskočit jen na jeden jediný výlet do vnitrozemí, je to tento!

Varianta pro dospělé: nejděte přímo na Roque Nublo, ale na rozcestí pod skalami zabočte doprava. Skály tak pěkně celé obejdete a na ně se vyšplháte až na závěr celého výletu.

Puerto de las Nieves
Jedno z míst, které nás velmi příjemně překvapilo. Krom čedičového monolitu Dedo de Dios, který už spadl, nebyla v průvodcích o městečku nikde ani čárka. Původní plán byl túra podél pobřeží, ale po pěti stech metrech, co jsme šlapali jen po odpadkách, jsme seznali, že nám to za to nestojí. Sjeli jsme dolů do přístavu a regulérně vyhlásili relax day. Děti si na příjemné kamenné pláži stavěli kamenou ZOO, ráchaly se ve vodě (která díky zátoce byla teplá a bez vln), sledovaly trajekty odplouvající na Tenerife a pak se fyzicky odrovnaly na luxusním dětském hřišti. Kdo má rád řeckou kombinaci modré a bílé, bude tady nadšen. Do budoucna máme v plánu tady i pár nocí strávit – jako východisko na výlety do západní části ostrova naprosto luxusní místo. Nedejte na první dojem a dejte mu šanci! Pro nás byl tento den kouzlem nechtěného.

Okružní túra Becerra
Věděli jsme, že tohle je náš poslední trekový den na Gran Canarii, a tak jsme si mohli dovolit dát dětem trochu do těla. Zaostřili jsme opět na centrální část ostrova, která je jednoduše opravdu dechberoucí. Zaparkovali jsme u Degollada Becerra (na místní poměry velké parkoviště s luxusní vyhlídkou) a vydali se na okruh. Necelých 7 kilometrů, které Miki (4 roky) ušel komplet sám a Meda (2 roky) se 900 metrů poponesla. Borci! První polovina se nesla v duchu slov klasika “to není země, to je zahrádka”. Květiny kam se podíváš. Záplavy květin. Čichové buňky dostávaly na frak. Děti nadšeně pobíhaly po stezce a zářily bez přehánění pocitem dokonalého štěstí. Ale všeho do času. V polovině okruhu se zatáhlo, začalo lehce kapat. Naštěstí drobná přeháňka. Pak začlo stoupání a přišla těžká kriza. V záloze jsme pro případ ztráty vnitřní motivace měli v batohu truhly s pirátským pokladem (naštěstí batoh nesl manžel, 2 kila kondiční zátěže jen to fikne). A trefili jsme hřebík na hlavičku. Jinak by to asi tak hladce celé nešlo 🙂

Co dělat když prší?
Jasně, bylo by to ideální mít tady 365 dní slunce a azuro. Ale nefunguje to. I na Gran Canarii prší. Sledovali jsme bedlivě předpověď a nelhala (na což jsme někdy trochu spoléhali a pak zmokli). Do zálohy jsme si i tak dali pár aktivit pro případ deštivého počasí. Tady jsme byli velmi rádi za ubytování přímo v Las Palmas, bez nutnosti kurtovat děti do auta a někam popojíždět. Téměř povinností je návštěva historického centra Vegueta. Krom pěkného dětského hřiště stylizovaného do pirátské lodi (mimochodem dětská hřiště jsou tady kapitola sama pro sebe – tohle až bude fungovat v ČR, chci zázrakem o 30 let omládnout) si do hledáčku dejte Casa de Colón. Mikiho už několik let drží pirátská tematika a tady se ocitl v podpalubí lodě Kryštofa Kolumba, viděl pirátská děla a sesbírali jsme jako rodiče 9 bodů z deseti (kdybychom mu koupili i tu loď v obchodu se suvenýry, byla by to plná desítka). A pak museum vědy v Las Palmas (Museo Elder). V něm jsme strávili 4 hodiny a kdyby to šlo, tak zůstaneme ještě déle. Trochu něco mezi Vida centrem v Brně, nebo Technoramou ve Winterturu (nikde jinde jsem nebyla, tak nemám srovnáná). Vlezete si do kokpitu stíhačky (to jsem dělala waw i já), děti mají k dipozici pěknou hernu, ale hlavně spoustu míst na vyzkoušení různých pokusů. Se zvukem atd..

Budu ráda, když sem do komentářů hodíte další tipy na výlety. Gran Canaria je ostrov, který nabízí opravdu mraky turistických aktivit. Mohli bychom tady strávit další týden a ještě by to nestačilo. Jestli se k tomu dokopu, tak bude i článek o ferratách na Gran Canarii. Těch jsme taky pár prošli (ale bez dětí). A klobouk dolů, pokud jste dočetli až sem!