Fotopříběh ze Španělska

Španělsko s dětmi ve 30 fotografiích (nejen pro prarodiče):
Začnu odletem. Naprostá bomba, děti to na letišti bavilo. Sledovat letadla, ten ruch, provoz. Byli fakt zlatí. Dle Murphyho zákonů usnuli až ve chvíli, kdy jsme přistáli v Malaze, ale let přežila jak posádka, tak vyčerpaní rodiče. Ještě první den jsme museli po příletu k moři. Největší pískoviště na světě!!!
Jen jsme nepočítali s tím, že v květnu bude na jihu Španělska 19 stupňů nad nulou. Jediný, kdo do moře vlezl, byly děti. Příště je ale vezmu na den do stavebnin, protože „písek rulez“
Když už se oteplilo na 22, tak zase začal foukat silný vítr.Rodiče schovaní za kočárkem a malí otužilci se stále hrabou v písku hlava nehlava.Aby to počasí bylo výživnější než Nutela, tak druhý den pro jistotu i pršelo. ZOO (respektive tady se to jmenuje Biopark) přímo ve Fuengirole, byla skvělá. Zvířat tak akorát, velikost taky (aby to děti ušly po svých), bezbariérové a měli jste pocit, že se procházíte parkem se zvířaty bez bariér. Včetně tygrů, opic, krokodýlů.  Pro rýpaly byly samozřejmě všechna zvířata ohraničena buď plexi, nebo plotem z bambusu (tygři). Při bližším zkoumání jsme zjistili, že v bambusu jsou uvnitř schované železné tyče, čili  tygr by se k vám nedostal.  Některé sektory byly zcela „baby animal friendly“.Na moje narozeniny jsme vyrazili na Gibraltar.. nikdy jsem tam cestou do Maroka s poznávacími zájezdy nestavěla a byl nejvyšší čas to napravit.
Jasně že opice byly hitem. Respektive do té doby, než dětem skočily za krk aby jim ukradly sušenku.
Nahoru jde vyjet i s kočárkem lanovkou, dolů si to sejděte po svých. Není to nějaká štreka, ale příjemná procházka. Miki byl nadšen z vojenských bunkrů a opevnění. Přímo dole pod lanovkou je pak i botanická zahrada, vstupné zdarma, toalety rovněž.
Primárním cílem bylo dětské hřiště. Jak jinak. Naprostá pecka. Proč to jinde umí a u nás to tak vázne?
V rámci vstupného do bioparcu jsme dostali akční lístky i na místní Aquapark. V předpovědi jsme vychytali den, kdy se teploty měly vyšplhat na 24 a odhodlaně se šli smočit.  Pro malé děti špicovní atrakce, já jsem měla vodu po kolena a to mi na pocit venkovního osvěžení docela stačilo. Děti se samozřejmě ráchaly 7 hodin hlava nehlava. Kaňon řeky Chillar. V letních měsících to musí být fakt turistický hit. Místy máte skály vlevo i vpravo na dosah ruky, teploty  nad 30 a nohy si chladíte ve vodě.  Pro naše děti to byl turistický hit i v 18 stupních. Boty do vody s sebou a můžete se několik hodin ráchat a brouzdat potůčkem. Kdyby Miki tušil, kolik ten den ušel kilometrů, asi by ho hodně bolely nožičky.
Ronda. Další highlight naší dovolené. Ještě jsem tu nebyla a místo předčilo veškerá očekávání.  Nádherná krajina už cestou, nádherný genius loci. Netřeba další komentáře. Kdo tady byl, tak mi rozumí. Kdo nebyl, napište si rozhodně na seznam.
Zatímco tatínek lezl po ferratě (o té bude samozřejmě samostatný článek), slezla jsem s dětmi až na dno pod most a byl to kvalitní adrenalin.
(samozřejmě jsem si na ferratku dostala potom i já, hihi)Nastal další deštivý den na obzoru. Přesunuli jsme se do Benalmadeny a podmořského aquaria. Špica pro milovníky ryb a pirátů a dinosaurů (čili Miki to splňoval na 300 %, Meda se samozřejmě opičí po něm).  Tři hodiny se děti zabavily samy. A na děti tady opravdu myslí. Hra se samolepkami, dětské koutky, osahávání mořských živočichů. Třešnička na dortu na závěr. Sealife – delfinárium, tučňákové iglů s hejnem tučňáků a oči mých dětí jsem sbírala po stropě, byly výš než na vrchu hlavy.
Ono to opravdu nemělo chybu. Meda ted nutně musí mít ve vaně delfíny a předvádí, jak skákali. Ona se taky snaží, zatím ale nedosahuje ve vaně domácích rozměrů jejich elegance. Kdyby se našel investor, který by postavil podobné dětské hřiště na Kraví Hoře, náš Miki mu bude nadosmrti vděčen. Do toho další nadšenec, co si hned vedle otevře kavárnu a už asi nebudeme do konce života nikam cestovat ani lítat. Teda možná…