Jako tušila jsem, že to bude dobrá akce. Ale že to bude až taková jízda, to by mě nenapadlo ani v nejmenším.
Jet do Itálie na „Kinderdetox“, na to jsem letos v souvislosti s „koronou“ neměla nervy. V dubnu jsem to posunula o rok a přemýšlela, jak vynahradit tuto ztrátu těm „maminám“, které si vyřešily hlídání, opušťák a mohly vyrazit někam za jakože dobrodružstvím. Projekt s názvem „Outdoor women week“ nabral obrátky hned první den, co jsme se v Moravském krasu sjely, a setrvačník zdařilých komentářů, vtipných hlášek a soucitných zpráv se nezastavil ani týden poté, co jsme se téměř v slzách loučily.
Stručný seznam zážitků postupně nabral zajímavých rozměrů. Zažily jsme:
- lezení po ferratách
- opékání špekáčků
- výpravu do jeskyní
- lov na plyšové netopýry
- cestu meziměstským autobusem (pro nezúčastněné je to nevysvětlitelné)
- příjemnou vinárnu (a to některé opakovaně)
- noční túru z vinárny na hotel
- lezení na skalách
- piknik se studenou pizzou (se poslíček trochu o 40 km sekl no)
- pokus o umučení domácí zmrzlinou (5 kopečků bylo fakt moc)
- saunový a vířivkový wellness (opravdu regulérně, to není nadsázka)
- břichobol (zkuste se smát hodinu v kuse)
a to ještě zdaleka není vše. Z akce si odnáším i zajímavá moudra, která se mi podařilo zaznamenat.
„Když budeš něco pravidelně používat, tak něco určitě chytneš“
„V létě je to na saních blbý“ nebo taky zajímavé dojmy:
„To chci raději třetí dítě než dolézt tu ferratu“
Zbytek seznamu je absolutně nepublikovatelný, pro představu o celé atmosféře přidávám i krátký fotoreport:
