fbpx

Krásná linie s výhledy na panorama walliských čtyřtisícovek.  Až tuhle ferratu polezete, tak se vám asi superlativů bude honit hlavou celá řada a budete k tomu mít důvod. Velmi pěkně a pečlivě postavená cesta nad údolím Saas patří ke švýcarským legendám a pokud se ocitnete někdy v rámci svých výletů ve Wallisu, zvažte, jestli si svůj pobyt nezpestřit vylezením této velmi pěkné zajištěné cesty. Topo, časové údaje a popis můžete stáhnout zde: 

Zcela seriózně doporučuji nástup zahájit ze stanice lanovky Kreuzboden, kam vyjedete ze Saas Grundu. A nemordovat se pěšky přímo z údolí. I tak vám může ferrata zabrat celý den a chytnout při sestupu západ Slunce bude sice dramatické, ale nemyslím to úplně pozitivně. Když vám lanovka dolů ujede. Pokud spíte v údolí 4 a více nocí, tak máte nárok bez dalších poplatků na místní turistickou kartu a lanovky máte neomezeně zdarma.

Varianta B: nocleh na Weissmiesshütte, nástup tak budete mít ještě kratší a na chatu můžete vyjet/vyjít den předem. Lze takto ušetřit za lanovku.
Varianta C: nocleh na Hohsaas Bergrestaurant. To dokonce budete k ferratě sestupovat. Ideální ale např. pro aklimatizaci na okolní čtyřtisícovky, když přijíždíte z ČR.

Jakkoli je ferrata označena písmenem D, tak vysloveně těžké technické pasáže zde nečekejte. Nástup je velmi pozvolný, první výškové metry jsou chodeckým terénem. Méně trénované jedince pak trochu vyškolí technický koutek, po jeho přelezení ale pokračujete dále v pohodovém tempu. Kdy sice opravdu lezete ferratu, ale žádné záludnosti už se cestou nevyskytují.

Postupně se vám odkrývá výhled na hlavní atrakci celé cesty, lanový most. který v podstatě výškově předlezete a sestupujete k němu po příjemně vzdušném hřebínku. Kdo si na most netroufá, může na vrchol ferraty vylézt alternativní zajištěnou cestou. Nicméně věřte mi, že se není čeho bát. Jištění si cvakejte na horní vodící lano, most se lehce pohupuje, ale drtivá většina ferratistů na konci shodně tvrdí, že to „čekali mnohem horší“.

Za mostem pak začíná pro mě osobně nejkrásnější část ferraty, velmi rafinovaně postavená linie po hladkých plotnách. Je to fotogenické až hrůza. A když hladké stěny končí, jako třešnička na dortu přelézáte vzdušný hřebínek. To už se objevuje vrcholový kříž, všechny ty Alphubely, Allalinhorny a další 4K a je to fakt paráda, co si budeme povídat.

Praktické info:

Nástup je dobře značený, lana viditelná, na ferratě se nelze ztratit při výstupu ani při sestupu. Ten už dá trochu zabrat kolenářům i lidem bez orientačního smyslu. Není to vysloveně turistický chodníček, pečlivě hledejte značku a nechejte si i při sestupu na hlavě přilbu. Jakmile se doplazíte až na regulérní turistický chodník, tak šupem na lanovku. Kdo má adrealinu v krvi stále málo, může si celý den zpestřit jízdou do údolí na koloběžce. Osobně nemám odzkoušeno, koloběžky vypadaly ale celkem terénně a půjčují je u lanovky. Cena má být údajně 14 CHF.