S dětmi do přírody

Krkonoše s dětmi

Od 15.6.2019 Červen 22nd, 2019 Bez komentářů

Zatímco sociální sítě zaplavily obrázky dětí s nanuky a galerie nafukovacích zahradních bazénků, tak my jsme několikrát denně řešily jestli na děti navlíkat krátký /dlouhý rukáv / noháv. V Krkonoších sice nebyla zima, foukal svěží horský vánek (který vypnul i lanovku na Sněžku), nicméně na přežití letních veder jsem si nemohla vymyslet lepší termín. Na 2. ročníku už skoro lehce tradiční akce “Pohádkové Krkonoše” se nás sešla skvělá skupinka 13 holek, 19 dětí a 1 psa. A snažily se našim potomkům vštípit lásku k horám, pohybu v přírodě a někdy taky i důvěru k cizím maminkám, když zrovna bylo potřeba kojit, čůrat, přebalovat nebo se na chvíli v klidu najíst.

K tipům z loňska přidávám dva další vylepšováky a taky několik námětů pro případ špatného počasí (jednuduše lije tak, že ani do igelitu zabalené děti si to neužívají, nebo varianta 2: zapomněli jste gumáčky doma).

Pohádková stezka Krkonoše:
O co více se děti přiotrávily jízdou vláčkem Úpáčkem na Pomezní boudy (zrovna “eko” to moc není), o to více potom vstřebaly kyslíku do hrudních košíčků pěší cestou dolů. Ano, zcela masňácky za neskonalého vděku prťat (a obdivuhodné trpělivosti obsluhy, nakládající 9 kočárů!!!) jsme si domluvili celá banda vývoz od hotelu Javor až do Horní Malé Úpy. Odtud jsme vyrazili po turistické značce zase zpět. Pěšky. Předtím jsme stihli udělat nálet na turistickou informační kancelář (kde děti vypatlaly snad všechnu razítkovací barvu), všechna prťata přiobléknout a namotivovat přečtenou pohádkou. Že prý jich, když půjdou pěšky, ještě několik uslyší. Bohužel pak už byly jen 2 (a na ta naše prťata ještě celkem dlouhé a náročné), nicméně účel byl splněn a my se krásně pokochaly výhledy na Sněžku, chaloupky na stráních a lesní pěšinou. Jako na golfáč to úplně není, ale jakýkoli rozumný kočárek to krásně projede. Na oběd doporučuji zajít do hospody dole pod kostelíkem, kde mají výbornou špenátovou polívku a dětskou herničku. Takže kafe jsem stihla vypít teplé! Komu by bylo 4, 5 km málo, tak si celou trasu může prodloužit ještě o okruh kolem Kraví hory (viz loňský post na blogu).

Herní krajina Pecka
Pecka byl už samotný fakt, že tuto túru moje čerstvě tříletá Meda celou ušla. Trasu hotel Javor – Spálený mlýn – Janovy boudy – Portášky – Pěnkavčí stezka – hotel Javor. Já si švihla na záda kondiční zátěž ve formě nosící krosny plné jídla, pití, náhradního oblečení (což se hodilo aspoň jiným dětem) a Meda po výstupu od Spáleného mlýna k Portáškám jen prohlásila.. “v tomhle se nosí miminka, žééé?”. Očividně si nespojila prostor pro sezení se svou velectěnou maličkostí a nabrala dojmu, že to prostě ujít musí. Nutno podotknout, že v té bandě, v jaké jsme se pohybovali, jsou i ostatní děti velkým tahounem. Soudě minimálně podle toho, že to regulérně ušly i ostatní. Něco přes 8 km. Obsluha na Portáškách byla letos překvapivě “baby-friendly”, vařili skvěle a tak jediný zádrhel celého dne v podstatě spočíval v tom, nějak dostat děti z té úchvatné herní krajiny, která nad chatou během loňského léta vyrostla! Jako uááá. Já být dítě tak se tam zblázním radostí! Nešlo odolat a neprolézat ty obří zvětšeniny lesních zvířat s nimi. Rys, zmije, mravenci.. klouzačky, prolézačky… čapí stezka v lese! To prostě chcete! Klobouk dolů a palec nahoru za tento skvostný nápad. Tohle jsou hory pro děti dle mého gusta! Jestli míříte do Krkonoš s dětmi, tak Pecku musíte zařadit do programu. Lze sem vyjet i lanovkou, ale ten výšlap po svých není vůbec hrozný. Když to ujdou tříleťáci žééé.

Když prší.. muzeum a tvořivá dílna
Na čtvrtek hlásili přeháňky. Kde ty děti vyvenčit, aby nezbořily hotel? Nebo nezruinovaly maminky, popíjející celý den na baru? Už jen stručně dva tipy, které se nám osvědčily. Zajeďte s nimi do Svobody nad Úpou. Z venku téměř nevkusná budova skrývá roztomile kýčovitou výstavu “Do Krakonošova“. Teda doporučuji děti předtím aspoň seznámit s tím kdo to ten Krakonoš je, ale není to podmínkou. Součástí výstavy, kde je i pár herních prvků, ale hlavně vodníci, čerti, víly a další pohádkové postavy, s Krakonošem v čele, je i příjemná hernička, za kterou by se nemusela stydět ani leckterá brněnská kavárna. Milá obsluha informačního centra vám opravdu ochotně uvaří kávu nebo Caro, maminky si stihly i pokecat a dopoledne uteče jak voda.
Na odpoledne jsem objednala v milé galerii u ještě milejší paní tvořivou dílničku s malováním smaltovaných hrníčků. A teda doufám, že jsem tam nebyla naposledy. Určitě si dejte na seznam, i když budete v Krkonoších bez dětí (což je takový můj tajný plán na příště, absolvovat to tady bez mrňat), nebo bude opravdu lít jako z konve. Galerie Nadechni se nabízí i např. kurzy výroby vinutých perlí, bylo však jasné, že když nejstarší dítě má 4 roky, bude malování sázkou na jistotu. Taky že bylo. Hrnky si totiž stihnou děti nejen pomalovat, ale taky si je můžou rovnou odnést, vypalování trvá 5 minut, chladnutí také. A i ty hrnky, které patlali dvouleťáci, byly fakt krásné. Takže večer na hotelu všichni z těch svých plecháčků usrkávali vodu a byli blažení. A já taky. Pohlazení na duši.

Kdo měl tu trpělivost a dočetl až sem (což hádám budou asi jen maminky u nočního kojení), tak avizuju, že už mám termín akce i na příští rok! Ceny budu s hotele domlouvat až v říjnu, ale předběžně hlásit se už můžete teď. Těžce zvažuju variantu, že si ten pobyt příště prodloužím, ať se děti konečně na tu Sněžku i dostanou, když už se na ni dva roky po sobě jen dívají ze všech možných vyhlídek.

Solná komora s dětmi

Dolomity s dětmi

Kurzy lezení pro děti (s rodiči)

Beskydy s dětmi

Pohádkové Krkonoše

Do Jesu bez stresu