fbpx Skip to main content

Kolik má Chorvatsko via-ferrat?  Jak jsou odjištěné? Jak náročné? Pro náš měsíční roadtrip Chorvatskem (viz tento post) jsem se snažila už doma udělat malou rešerši ferrat, které bychom si mohli vylézt. Nakonec jsme neprošli všechny, přesto se pokusím o shrnutí všech zajištěných cest, které Chorvatsko nabízí. Respektive lépe řečeno: které se mi podařilo vypátrat. Přehledovou mapku naleznete pod textem.

Pod článkem je možnost přidat komentář a doplnit tak vše, co nebude řečeno, o vlastní postřehy a zkušenosti. Ať článek slouží všem, kteří se do této destinace chystají. Ať už primárně za lezením, nebo na jakýkoli jiný typ dovolené, kterou by si ferratami chtěli zpestřit.

FERRATY U PAKLENICE (4 kousky)

Pokud i lezci-začátečníci kdy slyšeli o nějaké lezecké oblasti v Chorvatsku, tak by byla zaručeně Paklenica. Soutěsky i skály všude okolo. A taky se tu natáčel Vinnetou, je to kemp vedle kempu, hezká pláž (respektive v listopadu nám přišla super) a několik zajištěných cest. V průvodcích se dočtete o malé ferrratě v soutěsce Malá Paklenica. No je to spíše několik úseků, které jsou zajištěny ocelovým lanem coby zábradlím, od podzimu je popis i na Alpském vůdci zde: Osobně bych to ani neuváděla jako ferratu, s lehkou dopomocí to daly i naše dvě malé, ale dosti outdoorové děti. Při dvoudenním přechodu soutěsek Velká a Malá Paklenica (Velkou jsme šli nahoru, přespali na chatě a Malou druhý den dolů).

Naopak mnohem zajímavější a co se adrenalinu týče, je zajištěná cesta Vaganac. Je to v podstatě takový adrenalinový park a pokud máte pocit, že lanový most nemůže mít obtížnost D, tak si tento jeďte vyzkoušet. Je to asi poprvé, co jsem si říkala, že se na konec ani nedostanu. No ty blááho.. schválně mi pak napište dojmy. V okolí ferraty je i pěkné lezení na ostrém vápenci, k zajištěné cestě je dokonce i topo nákres. Nástup je krátký, parkování pro dvě tři auta bezproblémové, případně lze popojet výše a zaparkovat na větším plácku (my tam i nocovali). Z téhle ferraty jsou i fotky výše, pod nadpisem.

V okolí Paklenice si pak ještě necháváme na příště Veliki Čuk a Bojin Kuk (s malými dětmi už to bylo komplikovanější). Nicméně odkazy zde máte, tak můžete plánovat.

FERRATY U SPLITU (3 kousky)

Pozor na zmije! To bylo jediné, co nám jeden místní Chorvat řekl, když jsme zaparkovali za posledním stavením. Mít asi jeep, tak vyjedeme ještě dál, ale auto nám na betonu regulérně začalo podkluzovat, tak jsme zbytek došli pěšky. Nástup na ferratu najdete snadno, navíc lze lezení spojit s hezkým výletem ke kapličce Sv. Jure. Plus je tady hezké místo na piknik, houpačka pro děti, lezecké cesty apod. Sestup značen taky dobře, nemáte kde zabloudit.  O čem vlastně mluvím? O zajištěné cestě Perunika. Fakt pěkná, není vůbec těžká, osobně ji řadím mezi nejlepší ferratové zážitky Chorvatska. My dojeli ze Splitu, údajně je cesta přístupná i z východu (nemáme ověřeno).

Lehce dál na jih od Splitu leží Omiš. V listopadu krásná liduprázdná pláž, pěkný hrad nad městem a hlavně krásně postavená linie zajištěné cesty. Fortica. Exponovaná, skvělé výhledy.  Snadná, obtížnost B, v nejtěžším místě max. B/C. Překvapí vás, že v závěru ferrata vede hradbami… asi to nikomu nevadí. Trochu jsme bojovali s parkováním, nakonec jsme auto nechali na velkém parkovišti ve městě. Ferratu zvládly dobře i obě děti (4 a 6 let), jen pro ně byla už ke konci trochu dlouhá. S dětmi určitě sestupujte směrem k městu, sestup na sever je náročnější. Bonusem při sestupu byl nález množství odpadků (plechovky, PET lahve)… v Chorvatsku vše vratné, a tak si děti zásadní měrou vydělaly na suvenýr z cest (doporučuji pytel na odpadky s sebou).

Třetí ferrata nedaleko Splitu nám zůstala na příští návštěvu, Sveti Juraj. Údajně nemastná, neslaná, zatím bez fotek, tak uvidíme jaké budou v budoucnu dojmy.

FERRATY NA HVARU (3 kousky)

Tenhle ostrov nás celkově bavil, nakonec jsme tu zůstali více nocí než bylo v plánu. A samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít trojici ferrat Barbara + Avalon + Mirko (a pokud lezete, tak se sem určitě vypravte i za lezením, uáááá). Nejnáročnější z absolvování ferrat bylo najít místo, kde v obci Sveta Nedjelja na jihu ostrova zaparkujeme. Je to opravdu vesnice na konci světa a kupodivu tady poslední říjnový víkend parkovalo spousta Čechů. Nakonec jsme se vměstnali a vyrazili směr jeskyně, kaple a zajištěné cesty. Naplánujte si klidně ferraty klidně na celý den, při sestupu se zajděte podívat na zbytky kláštera ve skále. Z topo nákresu pochopíte, že pro vylezení všech tří ferrat musíte v podstatě jednou slézt i dolů a pak zpět nahoru. Ferratu Mikro jsme lezli bez dětí, na střídačku (jeden hlídal dole, druhý lezl). Pár dní nato se mi ozval jeden Čech, že se pokoušel dojet k ferratám i zeshora. A teda dojel, nicméně by nerad tuto zkušenost ještě někdy opakoval. Jinak ferraty jsou placené (50 kun nebo 7 euro), u lanového mostu je kasička na příspěvek, tak si vezměte příslušný obnos v hotovosti s sebou. Ferraty provozuje Cliffbase.

FERRATY U ZAGREBU (2 kousky)

Edit z jara 2021. Opět jsme vyrazili do Chorvatska a přidali si do itineráře jednu ze dvou ferrat v severní části země. A to tu, vedoucí na hrad Okič.  Oficiálně “Žoharov klinčani put”. Na hrad lze dojít i klasickou turistickou cestou (která je jinak i pro sestup), pod hradem je pak příjemná horská chata, kterou spravuje Chorvatský planinský svaz. Naprostá klasika – kostičkované červené ubrusy, štrúdl a kafe. Minidětské hřiště. Ferrata není dlouhá, obtížnost tak zaa B (maximálně B/C), nejtěžší jsou úvodní metry. Pak se cesta pokládá a za 15 minut máte vylezeno. Další dojmy z ferraty si můžete přečíst i zde:

V plánu máme při další cestě ještě tuto:

FERRATY “na příště” (8 kousků)

Ačkoli jsme byli v Chorvatsku celkem měsíc, jednoduše jsme všechny ferraty ani nestihli projít. Bud’ byly s dětmi náročné, nebo to byly “ferraty – neferraty”, případně mimo naši trasu cesty. Pro inspiraci ale uvádím jejich další přehled, vezmu to od severu.

  • Mudna dolina (A/B): severně od Rijeky, dle autora popisku není téměř potřeba ferratový set.
  • Staza kamenih stupi (A/B): severně od Crikvenice, dle fotek to nevypadá nejhůř, vhodná údajně i pro začátečníky.
  • Vrh Bijelih stijena (B): tak tahle nám unikla jen o vlásek. V listopadu už tady nasněžilo a skončili jsme pouze na chatě/bivaku. Beru to jako odjištěný turistický chodník (pro ěti to navíc nebude úplně vhodné), a každopádně mám v plánu tady tuto oblast i turisticky více prochodit. Rozhodně má potenciál.
  • Mali Princ (B/C) (lezl kdysi manžel, dojmy zanechala všelijaké): ferratový okruh, měli jsme na seznamu s dětmi, ale nezbyl nám za celý měsíc prostor sem zajet. Je ještě dále na jihovýchod od Paklenice.
  • Krupa Canyon (B): krátká zajištěná cesta v kaňonu, často se leze bez jištění. Berte to jako zpestření při projití celého kaňonu. Ideální spojit s nedalekým Malim Princem.
  • Čikola (B/C): ferrata v NP Krka, nadchli jsme se výletem v národním parku, na ferrratu se nám s dětmi nechtělo, údajně spíše canyoning, ale mám napsáno na seznamu pro další návštěvu.
  • Mali Šibenik (C/D): nejjižnější z ferrat, kousek od Makarske. Taky mám na seznamu, zatím jsme si projeli NP Biokovo a Sv. Jure, příště dáme ferratku.

Perlička na závěr. Ferrata Dinaridi (D). V roce 2020 ještě nebyla oficiálně otevřena, povede na nejvyšší vrchol Chorvatska, nebude úplně jednoduchá (terén, délka, technická náročnost). Pár fotek uvidíte už na odkazu, s překladem pomůže google. Čili je jasné že sem musím a podám zprávu.

MOHLO BY VÁS K CHORVATSKU ZAJÍMAT:

Napsat komentář