Ano, když spojíte dovolenou s dětmi a nejznámější obec Vysočiny, tak už ani není o čem psát. Všem bude jasné, že děcka přilepíme na Drátník, zajdeme poplenit hřiště v JZD a přes obecně známou „příjemnou“ obsluhu si to kafe u Hofrů opět dáme. Nás akorát uprostřed léta překvapila ručička teploměru, která neměla sílu se vyšplhat ani na číslo 15.
Někdy se ale i ty gumáky vyvětrat musí. Na úvod hodím pár obecných fotek – a na závěr pak nejlepší objev tohoto týdne (ocení ale jen maminky s dětmi).
Tentokrát se nejednalo o žádný zájezd pro CK. To si jen parta děcek, která spolu kdysi dlouhé roky lezla (a pak si postupně všichni pořídili děti), vymyslela že otestujeme naše nervy týdenním pobytem na Gruntu a spojíme to s lezením (protože si děti přeci pohlídáme navzájem). Během jednoho týdne se tak v jedné chalupě vystřídalo více než 20 dětí a 13 dospělých. 
Někteří přijeli na den, někteří i na celý týden – délka pobytu byla většinou přímo úměrná trpělivosti, kterou měli dotyční s uspáváním v hromadné noclehárně. V jedenáct večer ale obecně spali už všichni mladší 15 let. 
Z povinnosti sem hážu i nějakou fotku ze skal – znalci poznají Čtyři palice.
Bohužel víc než lezení jsem se s dětma tentokrát věnovala spíš stavění domečků pro lesní skřítky. 
Tip na výlet když to fakt vypadá na neutuchající déšt: nedaleký skanzen na Veselém kopci. U pokladny poproste o herní plán a děti můžou luštit, jaká pohádka se tady natáčela. Večer jsme ji pustili i na plátno a kupodivu s nimi bylo opravdu celý den k vydržení. 
Nicméně zlatý hřeb celého týdne (zejména z pohledu dětí) byla sobotní naučná stezka medvídka Kukyho. Svobodným a bezdětným může tato atrakce lehce uniknout, jakmile ale balíte do auta na dovolenou i kočár, krosnu nebo Manducu, zbystřete:
Dobrodružná cesta stezkou s Kukym začíná u penzionu Na Bělisku, v Březinách u Poličky. Parkování zdarma je rovnou u penzionu (trochu jsme asi naší automobilovou kolonou zaskočili svatebčany, kteří si na tuto sobotu penzion zamluvili). Stezka je zdarma, u parkoviště si můžete vyzvednout herní plán s mapkou. Není potřeba, ale děti si na jednotlivých stanovištích můžou do plánu dávat razítka. 
První atrakce, od které bude problém mlaďochy odtrhnout, jsou vodní hrátky. Hned vedle penzionu. Personál vám pustí kohoutek a pak už jen sledujete, jak se vaše voňavé, suché čisté děti mění v kvalitní vodníky. Ne-li něco horšího, pokud prozkoumají i přilehlé bahniště. 
Stezka pokračuje dále po okraji lesa. Další dvě zastavení jsou méně akční a tak děcka stihnou trochu oschnout. 
Se svačinou si počkejte a vytáhněte ji až v lese, kde je dům kapitána Hergota. To si můžete dát i čokoládu, protože děti zaměří svou pozornost na tohle lesní stavení a nebudou po vás nic pochtívat. Čím větší skupina, tím větší akce – šiškovou válkou počínaje a lezeckými závody konče. 
Prťata, která ještě nahoru po žebříku nevylezou, si mezitím vyzkoušela obtiskování stop v písku. Super zábava i pro dospělé. 
A když už se začínáte vracet a myslíte si, že vás nemůže nic dalšího překvapit, stojí před vámi luxusní plechový bourák. Podle posádky vozidla si můžete udělat představu o jeho velikosti.
Vyfotit si v něm jen své děti je poměrně náročné, protože pořád někdo šplhá nahoru a dolů všemi směry, ale mám to! Brácha a ségra jako zamilovaná dvojice na romantické projížďce Kukyho lesem. Jsem zvědavá, jestli si tuhle fotku dají v pubertě do rámečku.
Celá stezka měří cca 500 metrů, takže ji bez problémů ujdou i maloši nebo děti, které by měly v poledne spát. Celkově jsme zde strávili snad 4 hodiny času!! Kdyby na penzionu nebyla svatba, tak tuto bezplatnou atrakci budeme velmi rádi revanšovat útratou v hospodě, která je prý velmi příjemná. Takhle jsme nuceni sem přijet znovu a revanšovat se příště. No co se dá dělat 🙂
