Pro časopis Svět outdooru, podzimní vydání, jsem už během evropského léta datlovala to podstatné, co by vás mohlo o trecích do Nepálu zajímat. Hlavně proto, že jsem odlétala směr Asie souběžně s uzávěrkou. Kdo se do Nepálu chystá, našel zajímavý rozcestník těch nejznámějších treků, délky tras, hlavní rozdíly mezi nimi. Až bude článek dostupný i online, určitě dám link.
Na blog shrnuju jen hlavní postřehy pro ty, kteří v Nepálu ještě nebyli, pod #NEPAL najdete i mé další „blogovací“příspěvky k Nepálu.
- Hlavní sezóna trekingu začíná v říjnu a končí zhruba začátkem prosince (může se lehce lišit dle oblasti). V létě se naopak vydej- te do jiných částí Himálaje než té nepálské. Červenec a srpen je hlavním monzunovým obdobím. I v nepálském slovníku najdete ročních období pět: autumn, winter, spring, summer a monsoon. Druhá sezóna začíná v březnu, končí květnem. Nejlepším obdobím pro výstup na Everest bývá statisticky právě v polovině května, zažijete tak základní tábor pod Everestem v plné sezóně.
- Na všechny uvedené treky nepotřebujete stan ani velkou zásobu jídla. Přespáváte pod střechou, kde vám připraví snídaně a večeře. Pokud se chystáte do více odlehlých oblastí (Dolpo, Dhaulágirí, Kančendženga), informujte se o aktuálním stavu nocleháren a infrastruktury přímo u nepálské agentury. Doba je rychlá a vše se mění.
- Povinný nepálský průvodce je na trek kolem Manáslu i do Upper Mustangu, zvažuje se zavedení tohoto pravidla i pro oblast Solukhumbu. Na každý trek si potřebujete vyřídit permit. Můžete to zvládnout sami, pokud šetříte čas, obraťte se na místní agenturu.
- Jestli se necítíte na chození„natěžko“,nebojte se najmout si nosiče. Jsou zde zcela běžní. Kapesné, které jim platíte, je výraznou pomocí v jejich rodinném rozpočtu. Po treku se ještě od vás očekává spropitné.
- Internetové připojení není všude samozřejmostí, v Mustangu budete bez sítě minimálně týden (ačkoli do dvou let se zvažuje zavedení wifi do hlavního města), v oblasti Solukhumbu funguje místní Everest Link, ke kterému si kupujete číselný kód (pozor – dost to vypadává), u Annapuren je wi-fi téměř v každému ubytování a zdarma, u Manáslu za heslo na wifi platíte. Dobíjení přístrojů a baterek je možné kdekoli, většinou za poplatek.
- K překonávání pětitisícových sedel je občas potřeba přibalit mačky, nebo aspoň nesmeky. Ideálně opět sondujte u místních, jaká je aktuální situace a stav sněhové pokrývky. Obecně na začátku podzimu a konci jara už lze projít vše bez maček, ale nespoléhejte na to. Vždy je můžete nechat v depozitu na hotelu v Káthmándú, pokud cestujete do Solukhumbu, tak klidně až v Namche Bazaaru.
