Srí Lanka s dětmi

Shrnu to stručně a prakticky, protože blogovacích příspěvků o Srí Lance a rodinné dovolené najdete na českých i zahraničních webech desítky. Řada z nich mi pomohla občas v rozhodování, kam se dál vydat, jak se tam vydat a jak si program poskládat. U mě najdete:

• Plán cesty  (jak jsem plánovala, co jsme nakonec projeli)
• Balení (co jsme měli s sebou pro 4člennou rodinu)
• Rozpočet (kolik nás to stálo)
• Mobilní tipy (aplikace a webovky, které mi pomohl s plánováním)
• Osobní doporučení na závěr, o kterých jsem se nedočetla nikde jinde

Na Srí Lanku jsme vyrazili celá rodina. Děti ve věku 5 a 7 let. Manžel a já.  Odlétali jsme se 4 batůžky, z nichž jeden jsme odbavili jako podpalubní zavazadlo (a to jen proto, že jsme uvnitř měli nůžky a opalovací krémy). Objem cca 20-30 litrů děti, 35 litrů dospělí. Děti si celou dobu našeho putování ostrovem své batohy nesly, měly v nich své věci (s vodou vážil každý z jejich batohů 6 kilo).  Cestovalo se nám tak svižně, balilo i vybalovalo vše rychle, neustále jsme měli po ruce cokoli, co jsme zrovna potřebovali. Zcela nás to nadchlo, jak jsou větší a jsou z nich dobří parťáci i co se plánování týče. Letenky jsme měli koupené už dva roky, v roce 2020 jsme už skoro jeli na letiště, než kovid vše zavřel. Vybrali jsme je letos, dokud je jen jedno dítě školou povinné, hezky vyšly jarní prázdniny i další nulové pracovní povinnosti.

Plán cesty

Budete asi překvapeni, ale neměla jsem ještě ani v letadle naprosto žádný plán. Moje práce je v podstatě neustálé vymýšlení programů, zájezdů, cest a kombinace toho všeho. A kovářova kobyla.. však to znáte. Prostě nebyla mentální kapacita to nějak předem řešit. Věděla jsem, že první den dva budou děti potřebovat oddech a trochu se srovnat s časem i podnebím, takže jsme startovali v Negombu. A teprve tam jsem si začala trochu počítat, co vše můžeme za tři týdny stihnout. S tím, že nocleh jsme vždy zamlouvali ráno podle toho, kam jsme chtěli dojet (pche ráno .. někdy až dokonce na místě, kam jsme dojeli). Vše přes Booking.  Kde se nám líbilo, jsme zůstali déle, kde ne, tam jsme naopak pobyt zkrátili na minimum. Bylo to skvělé a celá rodina tak mohla přispět k plánování dovolené. Ve výsledku jsme nakonec zažili a viděli mnohem víc věcí, než jsem si i v nejtajnějších snech byla ochotna připustit. Klapalo to na výbornou a rozhodně to hodlám takto opakovat častěji.

Srí Lanku jsme projeli takto:

• první dvě noci v Negombo (srovnání časové, teplotní) a hlavně dlóóuhá písečná pláž, takže několikahodinové koupání v móóři
• Kandy (dle několika blogů klidně na pět dní, my jsme tady vydrželi den, koukli na Chrám Buddhova zubu, prošli se nad městem a rozhodli se neplánovaně vyjet až na sever… )
• Arunadhapura (dvě noci, jednak jsme opravdu celý den strávili prohlížením památek, druhak jsem objevila levný hotel s bazénem, kde byly děti oba večery naloženy)
• Dambulla, Sigiriya a Pidurangala (lze to stihnout v jednom dni, včetně přejezdu z Arunadhapury, ale samozřejmě TOP je východ a západ Slunce.. z jedné a druhé skály), přespali jsme v Sigiriya, další den šli ještě na Lví skálu a odpoledne udělali dlouhý přejezd na jih

(odbočím – příště bych v rámci plánování až z Dambully zamířila do Kandy a z Negomba rovnou do Arunadhapury, my jsme Kandy pak při cestě na jih už v podstatě jen projeli). Po týdnu památek, chrámů, dágob a kultury jsme zamířili do hor.

• Nuwara Elliya (dvě noci, jeden den jsme se prošli čajovými plantážemi a zašli si odpoledne do cukrárny, navíc lilo, druhý den brzo ráno vyjeli do NP Horton Plains, dali túru a nechali se svézt do Ohiyo), Adam’s Peak jsme kvůli počasí odpískali
• Haputale (jedna noc, zatažené počasí, ale město si mě svou polohou dost získalo, čajové plantáže a okolí Lipton’S seat tady byly úchvatné
• Ella (dvě noci, okolí nabízí výlety na Little Adam’s Peak a Ella Rock, nicméně jsem byla z toho města a atmosféry plné „rádobycestovatelů“, západních restaurací a obchodů se suvenýry dost vyčerpaná, za mě jedno z největších zklamání programu
• Udawalawe (národní park s divokými zvířaty, dvě noci v krásné chatičce, opět bazén v ubytování a ráj pro děti)

Vyšlo to hezky tak, že třetina pobytu byla poznávací, třetina hodně chodící po výletech a třetina koupací v moři. Příště bych zůstala v horách déle, kdybychom ale měli lepší výhledy a lepší předpověď. Děti chtěly i hodně k moři, zvolili jsme na závěr putování po jižním pobřeží a udělali si řekněme opravdu odpočinkový program. Denně několik hodin v bazénu, večery u moře, hraní her, čtení, zmrzliny..

• pláže jihu (pozorování želv, dlouhé pusté písečné pláže, ubytování vždy jinde a s bazénem)
• Galle (UNESCO koloniální město) – nejkrásnější město SríLanky, kde nelitujeme dražšího noclehu přímo v centru (cena 38 dolarů za pokoj se snídaní pro nás 4)
• Colombo (na závěr, noc před odletem, zklidnění a přebalení věcí.. jinak dost děsivé místo, zvláště čtvrť Pettah byla jak z hororu nebo města duchů)

Jedu poměrně drsný cestovatelský minimalismus, který nemusí sedět každému. Upřednostňuji pohodlí při cestování a přesunech nad pestrým šatníkem. Raději častěji přeperu, než neustále přebalovat a hledat, kde co mám. Každý jsme si brali:

• jedny kraťasy, jedny dlouhé kalhoty (děti měly dlouhé dvoje – jedny z letního softshellu, jedny rychleschnoucí z ultralight mikropeache)
• jedno triko s dlouhým rukávem, 2 s krátkým
• softshellovou bundu, vlněnou mikinu
• sandálky a nízké trekové boty (děti Keen, já Scarpa Mojito)
• základní hygienické potřeby (kartáček, pasta, opalovací krém, krém po opalování)
• všem čelovky (dost často vypadává elektřina, hodí se vůbec ať dojdete večer na záchod
• pokrývky hlavy a plavky. Šnorchl jsme nebrali – nebyl potřeba.

Na rodinu pak lékárničku (nejvíc dostal zabrat Fenistil, ten jsme v podstatě vypatlali na neustálé štípance). Foťák, lahev na vodu. Dětem sadu pastelek a každému deníček, kam si můžou malovat. Synovi učení. Já navíc měla tílko a univerzální kus hadříku zvaný „kameleon“, z kterého udělám sukni, šaty nebo halenku zahalující ramena, podle toho co je zrovna potřeba. A čtečku.

Rozpočet:

Je jasné, že se tahle otázka určitě nejednomu z vás honila hlavou. Je to ufinacovatelné z klasického rodinného rozpočtu na dovolenou? Přiznám se, že se snažíme vejít vždy na velkou rodinnou dovolenou s částkou do 30 000 Kč za jednu několikatýdenní cestu. Jednou za rok (dařilo se nám to měsíc v Chorvatsku i tři týdny na Sardinii, včetně dopravy). Tady jsme měli „finanční výhodu“ v tom, že letenky jsme kupovali už v roce 2019. Neodletěli jsme jen proto, že pár hodin před našim odletem zavřeli na jaře 2020 letiště (covid-19) a v podstatě všechny hranice. Teď konečně nastala příležitost letenky přebookovat a jsem za to ráda. Děti jsou větší, víc toho zvládly a mohli jsme si dovolit podnikat náročnější akce.  Na místě jsme utratili:

6 700 Kč za jídlo (jedli jsme v lidových jídelnách, kde jsme si prostě ukázali, co chceme. Restaurace s jídelním lístkem výjimečně, na oběd nám často stačilo i něco lehčího. Snídaně jsme vždy měli v rámci ubytování). Ve výsledku méně, než projíme za stejnou dobu v ČR. Takže v podstatě to není ani výdaj 🙂

12500 za ubytování (vše jsem řešila přes Booking – 2 dospělí a 2 děti 5 a 7 let. Takže tří a čtyřlůžkové pokoje, celkem jsme vyzkoušeli 14 zařízení, vždy se snídaní, soukromou koupelnou a klimatizací). U pobřeží bylo ubytování dražší, ale to jsem cíleně hledala místa, která mají bazén, klidně i několik set metrů od moře. Tady byl prostor kde ještě ušetřit (pokoje bez klimatizace, sdílené koupelny, ubytovny, hotely bez bazénu). S menšími dětmi, pokud pojedete ve dvojici nebo sami, budete mít ubytování taky levnější. Já už platila regulérně 4 osoby.

3 000 Kč za dopravu (taxi jsme využili jen z letiště, mnohem levnější varianta je UBER a pak samozřejmě nejlevnější varianta místní doprava, tou jsme jezdili naprosto nejčastěji). V duchu hesla Mileny Holzové „duší národa nejlépe poznáš v přeplněném dopravním prostředku“. Bavily nás vlaky i autobusy. Místní doprava je opravdu směšně levná. Ve čtyřech jsme se s našimi menšími batohy vlezli i do tuk-tuku a to děti naprosto milovaly. Pokud ale máte na SríLanku omezený čas, tak bych zvažovala pronajmout si vůz i s řidičem, budete efektivní co se přesunů týče. A zastaví i u každého vodopádu, zahrádky z kořením atd.. a vůz bude na rozdíl od autobusů klimatizovaný :),  jen je to dražší varianta.

5 000 za vstupy. Tohle byla naprosto nejvíc nečekaná darda a na několika místech jsem si říkala, jestli to za to stojí. Ve výsledku stálo vždycky – nelituju jediného místa, kde jsme byli. I Sigiriya je místo, kde se fakt dojmete, když celý ten komplex spatříte. Platili jsme za 2 dospělé a jedno dítě nad 5 let, dítě do 5 let jsme měli všude zdarma.

Mobilní tipy:

Jaké aplikace a webovky se nám hodily (mám poměrně obsáhlý článek o aplikacích na cesty zde:)

• Maps.me (offline mapa Srí Lanky, kde jsem si značila i ubytování, tipy na výlety, kam se jít najíst atd)
• Trip Advisor (po koronaviru bohužel velmi neaktuální, co se stravovacích možností týče, ale najdete tu dobré rady na výlety, možnosti dopravy, v diskuzi zajímavé vychytávky atd)
• Uber (výrazně levnější než taxi, které vám domluví na hotelu, využili jsme prvních pár dní, než jsme se rozkoukali jak funguje místní doprava)
• WhatsApp (komunikují přes něj hodně místní, psali nám na něj někdy z hotelu, domluvili jsme dopravu do NP Horton Plains atd)
• lktrains.com (webové stránky, místní IDOS, kde zjistíte, odkud a kam jezdí jaké vlaky, kde se přestupuje a hlavně, jak dlouho ta jízda trvá). Pak si totiž některé cesty vlakem raději rozmyslíte 🙂

Co bych ještě ke Srí Lance doporučila?

Není od věci sbalit si redukci na zásuvky, ne vždy jsme tam narvali naše nabíječky (na sílu to nezkoušejte), a ne všude redukce půjčili z recepce. Šikla se tak jedna powerbanka – i pro případ, že vypadne v noci proud. Což se v podstatě stávalo denně, během celého pobytu (nezávisle na válku, na Srí Lanku jsme dorazili už před jejím vypuknutím a stejně proud nešel). To, že slibují na ubytování wifi, ještě neznamená, že tam je. Někdy je velmi pomalá, pak pravidelně vypadává ten proud (takže wifi nejede), někde není vůbec. Tím, že jsem vždy na poslední chvíli řešila ubytování, tak bylo potřeba být on-line. Fakt se vyplatí koupit místí SIM kartu. Za 17 GB dat jsme platili cca 90 Kč.

Naopak si nemusíte brát nic na desinfekci vody. Všude na hotelu jsme měli rovnou na pokoji nachystanou vodu balenou. Od začátku jsme dávali i místní čaj, jen z vody převařené, a i s dětmi naprosto bez zdravotních problémů.

Neberte si s sebou ani žádné jídlo – obchody jsou slušně zásobené, jídelny levné, nejedete do pouště ani do pralesa.

Nakonec to úplně ve zkratce nebylo, když na to tak koukám. Nechávám pod příspěvkem možnost komentářů, tak budu ráda za jakoukoli zpětnou vazbu. Která pomůže třebas i dalším cestovatelům do budoucna.