Skip to main content

Jednou z hlavních priorit při jakémkoli pohybu v zimním terénu je vyhnout se lavinám a lavinovému nebezpečí. Vztah sníh – terén – člověk je ale velmi komplikovaný a tak vznikalo a stále vzniká během novodobé historie alpinismu řada metod, jak riziko zavalení lavinou co nejvíce eliminovat, respektive mu naprosto předejít.

V roce 1997 přichází švýcarský guru lavinové prevence Werner Munter se strategií 3×3, která má pomoci při posuzování lavinového nebezpečí a rozhodování v kritických situacích. O rok později je pozván do rakouského Innsbrucku, aby před skupinkou odborníků svou strategii objasnil. V značně rozmanitém publiku se mísí rozhořčení s nadšením, pro řadu přítomných se jedná o naprosto revoluční myšlenku týkající se lavinové problematiky. Jedním z rozpačitých posluchačů je také Michael Larcher, vedoucí metodického vzdělávání Alpenvereinu. Metodu zkouší v na kurzech přímo v terénu, ale pro praktické použití mu připadá moc matematická. Inspirován Wernerovou metodou přichází společně s horským vůdcem Robertem Purtschellerem s novou, mnohem jednodušší rozhodovací strategií, kterou nazývá „Stop or Go“. V současné době je v Rakousku tato metoda základním učebním kamenem všech lavinových kurzů a kurzů pohybu v zimním terénu, které organizuje rakouský alpský svaz – Alpenverein.

Celá strategie je postavena na jednoduchém principu – naplánovat si trasu v klidu a teple doma nebo na horské chatě a být ochoten zřeknout se túry, případně akceptovat omezení, pokud je zde riziko uvolnění laviny odhaleno při plánovaní túry, nebo .  Skládá se ze tří částí: první dvě jsou fáze rozhodovací Check 1, Check 2, třetí jsou tzv. standardní opatření.

Aby byla celá metoda lépe zapamatovatelná, byla vyvinuta malá kartička velikosti vizitky, kde jsou shrnuty hlavní body celé rozhodovací strategie. Pro maximální využitelnost obsahuje ještě stupnici k měření sklonu svahu na mapě.

Jak začít? Check 1

Základem rozhodování jsou u metody Stop or Go (ale také u dalších metod hodnocení rizik) dvě informace – stupeň lavinového nebezpečí a sklon svahu. Čím vyšší je stupeň lavinového nebezpečí, tím pravděpodobnější je výskyt lavin na strmějších svazích. V rámci fáze Check 1 je nutné změřit si sklony všech svahů, kudy budeme vést výstup. Při stupni lavinového nebezpečí 2 (mírné) je hranice pravděpodobného uvolnění laviny u svahů se sklonem 40°a více, při stupni lavinového nebezpečí 3 (značné) na svazích o sklonu 35° a více a při stupni lavinového nebezpečí 4 (vysoké) jsou v ohrožení všechny svahy se sklonem min.30°. Jistotu, že se budeme pohybovat zcela mimo nebezpečí lavin, zde nemáme 100%, nicméně už jenom dodržování tohoto pravidla snížíme riziko zavalení lavinou o 85 %. Podle dlouhodobých statistik dochází při svazích do sklonu 30° pouze ke 2,5 % nehod. Při posuzování sklonu svahu bereme vždy do úvahy nejstrmější bod, a to v úseku 20 výškových metrů. V potaz musíme vzít nejen strmost svahu v místě plánovaného výstupu, ale také v blízkém okolí. Při stupni 2 věnujme pozornost okolí stopy v rozmezí 10 metrů oběma směry, při stupni 3 celému svahu, po kterém budeme vystu- povat, při stupni 4 celé oblasti, ve které se budeme pohybovat.

Příklad 1:
Nejstrmější místo na svahu při plánovaném výstupu má sklon 35°, bez ohledu na expozici svahu

  • stupeň lavinového nebezpečí udává 3 (značné)
  • Uplatníme pravidlo „pod 35°“,  je třeba vzít v potaz celý svah.
  • Stop or Go? Stop!

Příklad 2:
Nejstrmější místo na svahu při plánovaném výstupu má sklon 35°, se zřetelem na expozici svahu. Lavinový stupeň 3 (značné)

  • Vhodná expozice svahu „ano“
  • pravidlo pod 40°, okruh 20 m
  • Stop or Go? Go. Proč?

Pro první fázi  Check 1 platí výjimky. Stop se ještě může změnit na Go, pokud má svah příznivou expozici, je velmi rozježděný, trasa vede hustým lesem nebo se v kritických místech nachází stabilní zmrzlá vrchní deska (zde je potřeba vzít v potaz změnu teploty během dne, prudké oteplení zvyšuje riziko a Go se mění zpět na Stop).

Go? Pokračujeme na Check 2

Pokud nám Check 1 říká „Go“, můžeme přejít do druhé fáze Check 2. Podruhé si položíme otázku „je to pro mě nebezpečné?“, tentokrát na následujících pět aktuálních situací, které mohou v terénu nastat:

  • nový sníh,
  • čerstvý navátý sníh,
  • zvuky signalizující praskání sněhu a případné trhliny ve sněhové pokrývce,
  • čerstvé laviny,
  •  silné promáčení.

Jakmile si v jakémkoli z těchto pěti případů odpovím „ano“ – je to pro mě nebezpečné, opět se zříkáme plánované túry. Znamená to jasné Stop.

Standardní opatření

Nezávisle na aktuální situaci v terénu doporučuje strategie Stop or Go také zásadní opatření, která bychom měli vždy zahrnout jako samozřejmou součást našeho chování v zimních horách a která je nutné chápat jako polovinu Stop or Go. Opět se jedná o jednoduché, srozumitelné a snadno zapamatovatelné kroky, které jsou zcela nezávislé na aktuální lavinové situaci. Pro představu je to stejné, jako když si při sedání do auta zapnete bezpečností pásy, bez ohledu na to, jestli venku prší, sněží nebo je dopravní zácpa. Co bychom měli do těchto opatření zahrnout?

  • Plánování túry – studium mapy, prozkoumání knižních průvodců a dalších zdrojů informací (internet, kamarádi), kontrola lavinové předpovědi a předpovědi počasí, zhodnocení dalších členů skupiny.
  • Vybavení – lavinový vyhledávač, sonda, lopata tvoří naprostý základ.
  • Kontrola lavinového přístroje –
  • Během výstupu i sestupu na svazích se sklonem nad 30°  je nutné dodržovat ve skupině vzájemné rozestupy – 10 m pro výstup, 30 m pro sestup.
  • Stanovení kontrolních bodů – Ačkoli jsme celou trasu túry prošli už v teple chaty nad mapou, na trase je potřeba strategii pohybu neustále vyhodnocovat. „Kontrolní body“ jsou během túry klíčová místa, kde dochází ke změně terénu (změna sklonu, z lesa se dostanu na holé prostranství, ze svahu na hřebínek atd). V těchto místech se vraťte krokům 1 a 2 (Check 1 a 2) a během svačiny zkontrolujte svoji polohu s mapou. Volte raději výstup delší trasou s mírnějším stoupáním, než zkratku strmým svahem.
  • Terén – kontrola
  • Výsledek „stop“ znamená změnit plán túry. Zvolit jiný cíl, hrát Člověče nezlob se, saunovat se. Ačkoli „Go“ znamená na túru se vydat, stále jsou zde pro túru omezení: velikost skupiny, fyzická síla a kondice.

Metoda Stop or Go byla vyvinuta pro použití v praxi – jakkoli se může zdát složitá, opak je pravdou. Psaný text není schopen předat informace tak komplexně, jako zkušenosti, praktický nácvik a vzdělání. Kurzy, které se věnují čistě strategii Stop or Go, organizuje např. Rakouský alpský svaz, Alpenverein.

Poznámka: Rozhodovací strategie se vůbec nezabývá situací při nejvyšším, pátém stupni lavinového nebezpečí. Nepředpokládá, že by někdo za takto vysokého rizika vůbec zvažoval jakoukoli túru.

Článek byl psán pro tištěný (a aktuálně již nevycházející) časopis Everest. Materiály k článku jsou použity se svolením Rakouského alpského svazu. Fotografie jsou vlastní.