Přechod Dračích hor na hranicích Lesotha a Jihoafrické republiky bývá považován za jeden z TOP treků celé Afriky, někde se objeví i v žebříčku nej 20 horských přechodů na světě. Sto lidí, sto chutí, shrnu svoje dojmy, tipy a budu ráda, když se níže podělíte o ty vaše. Níže najdete mapu treku, GPS ke stažení, a na konci i fotogalerii.
Níže uvedený plán mě stál desítky hodin surfování u počítači, pročítání blogů, plánování nad mapou, s GPS a pak i cestu na jih Afriky. Přenechávám zde své know-how k vašemu využití ať už soukromě, nebo komerčně. Pokud mou práci podpoříte někdy útratou v e-shopu nebo se se mnou vydáte někdy do hor, budu ráda. Případně se dá vše rovnou vyřešit drobným příspěvkem na provoz webu, načtením QR kódu 🙂 Děkuji a zároveň není zač.
CO MŮŽETE OD PŘECHODU ČEKAT?
Opravu divočinu, nezkaženou přírodu, pustoprázdno. Žádný signál, žádné stezky. Žádní lidé. Nebo jen opravdu výjimečně. Žádné extrémní nadmořské výšky, nebezpečné srázy. V podstatě skoro nudu 🙂
Celý přechod lze pojmout jako akci na cca 12 dní a odškrtnout si tak kompletní “Drakensberg Grand Traverse (DGT)”. Pokud nemáte tolik času, nechcete si nést jídlo na celých 12 dní nebo z jakýchkoli jiných důvodů můžete zvolit kratší variantu, tedy zhruba polovinu z celého velkého traversu, a to tzv “Northern hike traverse”. Jedná se o přechod fakt divočinou, bez chat, s nutností přemýšlet nad zdroji vody, bez možnosti doplnit zásoby.
Alternativou pro ty, kteří chtějí Dračí hory vidět, ale více na pohodu, může být Giant’s Cup Trail, ten se nachází ve východní části, zabere 5 dní a vede po chatách. To si možná dám někdy v budoucnu.
NORTHERN HIKE TRAVERSE
Já měla pro přípravu tohoto programu poměrně benevolentní zadání od skupiny. Akce na 14 dní celkem, i s cestou. Přechod zatěžko. Plus Kapské město. Žádné koupání v moři. V součtu mi z toho vyšlo jediné: zvolila jsem trasu ze severu na jih, tzv. Northern hike traverse. Kratší nástup, kdy je ještě možnost se přiblížit místní kyvadlovou dopravou ze Sentiel car park (doporučuji opravdu využít, to šlapání po nezpevněné silnici asi nestojí za ušetřených pár dolarů). A pak relativně rychlý sestup do civilizace. Celou trasu si můžete stáhnout zde:
PLÁNOVÁNÍ TÚRY
Dost času zabral obecně celý plán výletu, ale nejvíc „sežralo“ samotné plánování túry. I v 21.století s přístupem k internetu, blogům a diskuzím to bylo výživné. Věděla jsem, že se signálem to bude na horách sporadické. Spíš nebude než bude. Před cestou tedy do mobilu stáhnuty komplet offline mapy hned ve třech aplikacích (mapy.cz, outdooractive a maps.me). V mapy.cz trasa úplně nesedí, ale ona v terénu trasa ani není, sem tam pěšinka, ale spíše jdete fakt divočinou. Papírové mapy se zajímavým rozlišením (rozuměj 1:25 000) se sice dají na místě sehnat, ale tramtadadáá byly vyprodané. Čili na to nespoléhejte! Z ČR jsem měla koupenou mapu s nepoužitelným měřítkem 1:100 000. Hodila se na zevrubné plánování už „z domu“, přeci jen jdete několik desítek kilometrů, tak nechcete tahat plachtu, ale trochu použitelně potištěný papír.
Sepsala jsem si místa, kde by se dalo tábořit (bud’ jsem měla tipy z blogů od jiných hikerů, kteří zde tábořili před námi, nebo z různých mapových podkladů byl na mapách náznak tábořiště). Ne vždy jsme je v praxi využili (buď kvůli vody, nebo silnému větru, nebo změně počasí), každopádně byly to vynikající orientační body pro organizaci celého dne. Plus jsem si vyznačila další významné orientační body, abychom v případě nulové viditelnosti měli kam se ubírat. Body jsem si zamalovala do mapy i stáhla do GPS. V GPS jsem měla i stažené plánované celé trasy. Ve výsledku jsme nejvíce využívali mapy.cz. Jak asi tušíte, jejich častější používání dost žere baterku. Poslední dva dny treku jsme tak byli dost „na hraně“ i s kapacitou powerbanky a já několikrát využila i solární panel pro dobití hodinek a foťáku. Kdyby bylo méně slunečno, tak by mi ani powerbanka, ani solár nestačily.
Chci, aby z toho vyplynulo hlavní ponaučení: kdo je připraven, není překvapen. A na elektroniku nespoléhejte, mějte záložní navigační zdroje! Tady by to nebyla rozhodně žádná sranda! A několikrát jsme byli doptáváni, jestli jsme zkušení hikeři a máme i offline mapy, i mapy „v papíru“.
KDY VYRAZIT?
Budete na jih od rovníku, v JAR. Roční období jsou tady přesně obráceně. My na treku byli v podstatě „na jaře“, tedy v říjnu. A obecně jaro a podzim jsou na trek nejvhodnější. I tak jsem se trochu obávala sněhových polí, ještě v září byly části treku pokryté sněhem. V létě můžete čekat bouřky. Buďte každopádně připraveni na hodně proměnlivé počasí, déšť i chlad. V jejich letních měsících i na silné UV záření.
CO S SEBOU?
Hezky jsem doma na parkety vyskládala obsah svého batohu. Využila jsem ve výsledku vše, co jsem měla s sebou, i jídlo mi stačilo tak akorát. Na cestu do Dračích hor a zpět jsem využila pronajatou soukromou dopravu, kde jsme si mohli v autě nechat i věci nepotřebné pro trek (pro další cestování JAR). Ať to shrnu:
- potřebujete věci na spaní na divoko: stan! Fakt stan.. neřešte tarp, hamaku atd.. v noci lije nebo sněží, hamaku zas nikde nepostavíte), pak spacák, karimatku.
- věci na vaření (plynové kartuše lze sehnat v Johannesburgu, jen je to trochu detektivka, měli jsme všichni závit a ty byly zrovna vyprodané, nakonec nám kartuše kupovat na druhé straně města náš řidič, co nás do Dračích hor vezl), jídlo na dobu treku, desinfekci do vody
- oblečení, od kraťas a trik s krátkým až po nějakou teplejší bundu na večer, rozhodně pláštěnku nebo nepromokavý komplet (bundu, kalhoty)
- trochu té elektroniky (foťák, powerbanku, solár, GPS)
a další takové ty „nezbytnosti“, cenovku, nůž, sandálky ať si nohy odpočinou, čtečku, sirky, hygienické potřeby.. však to asi znáte ne
MOJE OBECNÉ RADY NA CESTU
- jestli by tohle měl být váš první přechod „natěžko“, se spaním ve stanu, tak si předtím projděte ještě nějaký jiný trek, není to akce pro úplně nezkušené trekaře, zjistěte, jestli zvládnete zátěž 15-18 kilo na zádech a chůzi 8 hodin denně 6-7 dní za sebou, i v mokru
- fakt nepodceňte domácí přípravu, co se navigace týče! Mějte s sebou i papírovou mapu, naučte se pracovat s kompasem a souřadnicovými systémy, aspoň jeden ze skupiny byl měl být orientačně a navigačně fakt erudovaný
- další, co byste neměli brát na lehkou váhu, je výbava proti dešti, i v batohu mějte vše chráněno před vlhkem (zde platí staré, ale stále dobré „kdo chce přežít v neolitu, má dostatek igelitu“)
- spočítejte si, kolik toho sníte a přibalte jídlo na minimálně jeden den navíc
- absolvujte kurz první pomoci, nebo si zopakujte základy „co dělat, když…“, budete v naprosté divočině bez přístupu k lékařské péči po několik dní, horská služba tady nepřijede „do pár hodin“
- držte se základního pravidla v horách: buďte nejméně 3!