Jídlo, které miluju. Na jednom treku v Nepálu jsme používali často heslo „mo-mo-motivace“ … prostě jsme se těšili, až si skvělé nepálské „mo-mo“ dáme k večeři. Nabízím teď trochu Káthmándú u vás v kuchyni: mrkněte, jak se takové mo-mo vaří a zkuste to taky! Nic na tom není – občas dělávám i doma, v Brně (konečně pádný důvod pořídit napařovák na knedlíky, které tak nějak v jídelníčku nemáme). A domácí české mo-mo chutnají stejně jako ty pravé nepálské:
Budete potřebovat:
- hladkou mouku (naprosto obyč klasiku, co se nejdřív v době karantény vykupuje)
- neperlivou vodu (používám z kohoutku)
- náplň (vegetariáni zeleninu co dům dal, masotariáni klidně mleté maso)… tady se opravdu fantazii meze nekladou
- koření (vozím si z Nepálu směsku na mo-mo, ale vystačíte si i se základem sůl – pepř – paprika, do masových náplní klidně nějaké bylinky..)
- a technické zázemí: větší mísu, hrnec, napařovák, nůž, struhadlo, prkýnko
Jak na těsto: do větší mísy si dejte klasickou hladkou pšeničnou mouku. A začněte přilévat vodu. Zpracovávejte těsto dokud není tak akorát. Přesný poměr po mě nechtějte, Nepálka v Káthmandú, kde jsem se mo-mo učila, prostě přilévala a přilévala a míchala a míchala .. patláma patláma .. a těsto bylo jako z reklamy. A doma to dělávám stejně, ono o knedlíček míň nebo víc je v podstatě fuk, sní se všechny. Pokud začínáte, riskněte množství max. půl kila mouky.
Těsto hotovo. Nelepí se, není suché, opravdu akorát.
Na fotce je obrovský bochník těsta cca pro 6-8 osob, to ze začátku nezkoušejte, pokud nemáte výrobu mo-mo spojenou s nějakou větší party. Každopádně z těsta postupně uválejte několik válečků („hady“) a ty si nakrájejte na stejně veliké dílečky. Je to nejefektivnější způsob, jak mít stejně velké mo-mo.
Teď se vám válí na stole hromada malých, teoreticky stejně velkých bochánečků. Z každého malým dřevěným válečkem, nebo jednoduše i v ruce, vytvarujte placičku.
Pro matematické kuchtíky uvádím průměr cca 8 cm.
Pro všechny ostatní – velikost tak nějak od oka, prostě abyste do toho mohli dát náplň a ještě okraje slepit k sobě. Čili ani tlustou, ani tenkou, zkrátka tak akorát na to mo-mo. Však víte, ne?
A až vytvarujete placičku, tak do ní vložíte náplň. Takže jdeme na fázi 2: jak udělat náplň.
Moje oblíbená náplň? Co dům dal.. nic pro milovníky přesných postupů. Prostě sto lidí, sto chutí… mrkněte co máte doma, klidně experimentujte. Až budete v Nepálu, zjistíte, že každé mo-mo chutnají jinak. Základem může být zelenina, ale lze kombinovat i se sýrem (nebo udělat čistě sýrové), o masu nemluvě. Mleté hovězí, jehněčí.. dle libosti. Maso zkombinujte s bylinkami.
Na fotce bude v mo-mo jen zeleninová směska. Pokud je to zelenina, co hodně pouští vodu, tak ji nastrouhejte, posypte solí a nechte chvíli odstát. Přebytečnou vodu slijte.
Já osobně pokud nedělám mo-mo dětem, tak nešetřím ani česnekem, zajímavá je kombinace se špenátem nebo medvědím česnekem.
Mrkněte na fotku – v pozadí mísa s nastrouhanou zeleninovou směsí a v popředí? Koření! Jako ne abyste to přeháněli, ale doporučuji jím úplně nešetřit. Však víte. Alfa a omega každého vaření. Pokud budete chtít dovézt někdy přímo směsku na mo-mo z Nepálu, dejte vědět. Dala by se určitě sehnat i u nás, ale přiznám se, že jsem se po ní zatím nepídila. Pokud máte zkušenost, podělte se v komentářích.
Určitě nešlápnete vedle s klasikou sůl-pepř, zkuste ale i zázvor, curry, jakékoli kořenící směsky z cest, na které jste skoro doma zapomněli (jakože jste si je kdysi dovezli sami nebo dostali od kamarádů co na vás na jejich cestách mysleli) … záleží taky na tom, jestli budete kořenit zeleninovou náplň nebo maso, že jo.
Takže: máme náplň, máme placky z těsta. Placky jsme naplnili a okraje placiček slepíte k sobě. Ráda bych teď v několika větách popsala způsob, jak to slepit, ale bude to asi nad mé síly. Navíc se mo-mo lepí různými způsoby (pro každou oblast je typický trochu jiný tvar mo-mo), tak vás spíš odkážu na hledání na youtube. Nicméně fakt na tom nic není – první jsem lepila jak to šlo, druhá byla lepší a teď je švihám jak na běžícím pásu .. a vypadají všechny stejně.
Takže naplníte, zalepíte a dáte na napařovák. Pod něj trochu vody. Dáte na sporák, přikryjete pokličkou a za chvíli je hotovo. Za jakou chvíli? Zeleninové náplni stačí max. 5-10 minut, masová náplň potřebuje delší čas (který jde trochu ošidit tím, že do mo-mo nedáte syrové maso, ale maso již předem tepelně upravené).
K mo-mo se podává vždy omáčka. Pánvičku dám na hodně mírný plamen, položím na ni domácí rajčata a dlouho a pomalu opékám, dokud nezměknou. Pak přidám opravdu špetku chilli, trochu česneku, soli a celé rozmixuju. Nic víc na tom není.
Mimochodem – někdy v lodgích na treku na ni očividně už nezbývá energie a dostanete k nim klasický kečup.
A fakt jsou všechny mo-mo vyráběné ručně – i ty na fotce. Žádná formička ani udělátka. Jak získáte jednou grif, jde to opravdu samo a takhle dobře to brzo bude vypadat i u vás doma. Fakt. Věřím tomu. Jen opravdu ze začátku si neklaďte velké cíle a nesypte do mísy 2 kila mouky.
Vyšší liga, na kterou jsem si zatím netroufla (nevěřím mým lepeným švům), je mo-mo smažené. Místo napařování hodíte do rozpáleného oleje a usmažíte. Někdy mě na tyhle smaženky přepadne chuť, v Nepálu si je dávám, doma jsem ještě nesebrala odvahu je do tuku ponořit.
Jestli máte v Brně chuť, tak doporučím kluky Nepálce, které osobně znám a vaří v nepálské restauraci na Veveří (FB profil restaurace zde)
