Zmínka o tomto významném svátku prostě nemůže na webu „Děvče z hor chybět“. Takže tentokrát malý edukativní příspěvek:
Na 11. prosince připadá mezinárodní den hor. Patří k relativně mladým svátkům, protože jej jako významný den vyhlásilo OSN teprve v roce 2003. Smyslem tohoto dne je podpora trvale udržitelného rozvoje hor a horských oblastí. I za cenu omezení turistiky. Letos tedy máme již 17.výročí (blížíme se plnoletosti).
Hory mají pro život na zemi zásadní význam. Ať už žijeme na úrovni hladiny moře nebo vysoko v kopcích, jsme s horami vždy spojeni a našich životů se dotýkají více, než si řada z nás dokáže představit. Hory poskytují většinu světové sladké vody, domov pro bohatou paletu rostlin i živočichů a také pro 10 % lidské populace. Přesto dochází ke značnému zhoršování přírodního prostředí a to nejen v důsledku změny klimatu, ale také díky těžbě nerostných surovin, ozbrojeným konfliktům, chudobě, hladu. V letošním roce je proto podtéma Mezinárodního dne hor „Klíč k udržitelné budoucnosti“ a důraz je kladen zejména na význam hor v kontextu udržitelného rozvoje, vymýcení chudoby a hospodářského růstu.
Symbol Mezinárodního dne hor se skládá ze tří rovnostranných trojúhelníků – hory, které pomyslně vyrůstají ze země. První hora má na vrcholu modrý diamant a znázorňuje ledovce a sněhovou pokrývku (životodárná voda), žluté kolo v prostřední hoře značí surovinové zdroje, které nám hory dávají a zelená základna třetí hory znamená zemědělskou produkci, kterou z podhůří získáváme.
Ve stejném datu se slaví mezinárodně také Světový den dětství a Mezinárodní den solidarity s ženami a dětmi Afriky. Ve Spojených státech amerických je běžné, že se den slaví i ve školách a dalších vzdělávacích institucích. V České republice nepatří tento svátek mezi ty, které provází bujaré oslavy. Velmi elegantně na něj upozorjňuje Český spolek horských průvodců, který pro širokou veřejnost organizoval každoročně výstup na nejvyšší vrchol některého z českých pohoří (2012 – Sněžka, 2013 – Kralický sněžník). Letos jsou hromadné akce celé nějak zakleté, ale příští rok nějakou taškařici určitě vymyslím.
„Tím nejcennějším, co nám hory dávají, jsou slzy dojetí, přes které se za nimi naposledy ohlížíme, když je opouštíme.“ Herbert Tichý – rakouský horolezec, geolog a novinář
