Trek začíná velmi nabírat na oblibě. Zvyšuje se počet turistů, kteří na něj každoročně vyrážejí. Budují se silnice, a tak už nemusíte šlapat pěšky z Arugath Bazaru. Můžete dojet terénním vozidlem či jeepem mnohem dále na sever, ušetříte si tak den až dva dny chůze. Díky prorážení silnice vzniklo po cestě mnoho příjemných jezírek a tůní, kde se zaručeně osvěžíte. 
Všude se staví – nové lodge, hotýlky, stravovací zařízení. Např. vloni měl tento dům jen kamenný základ a střechu, letos přibylo rozlehlé první patro. 
Dokonce jsme narazili i na výbornou kavárnu, kde si můžete dát kafe, za něž by se nestyděla brněnská kavárna. V horách, 6 dní chůze na nejbližší autobusovou zastávku.
V nejzapadlejší vesnici u tibetských hranic sice nebudete mít ani čárku signálu, ale frčí zde vysokorychlostní internet. Úřady se snaží vyjít turistům maximálně vstříc a tak nabídka jídel je po celém treku naprosto stejná – zvyšuje se pouze cena. Vtipná situace nastane, když sám provozní netuší, co si pod daným jídlem představit. Nepálští průvodci (na trek jsou povinní) a nosiči dostávají poukázky na styl stravenek, které v každém ubytování mění za jídlo pro sebe. Rozmohl se zde i nový nešvar – reklama u cesty:
Na tábořišti před přechodem sedla postavili nové ubytovací kapacity. Odpadá tedy jediná noc ve stanu. Letošní noci byly mnohem chladnější než ty loňské, navíc nasněžilo. V noci mi teploměr ukazoval 15 pod nulou. Pokoj, kde jsme spali, jsme vytopili až na příjemných +13. To se vám na ten záchod v noci fakt nechce. 
Mrkněte na ten rozdíl – foto z října 2017 nahoře, z letošního října dole. Krom sněhu přibyly i další budovy a jídelny.
Trek v podstatě téměř všichni už končí v Dharapani, odkud už se nechávají odvézt jeepy. My si ještě poctivě dva dny šlapali údolím na jih, po cestě, jejíž opravu financují Číňané. Na řece se staví nová hydroelektrárna, ke které je potřeba dodat i další infrastrukturu.
Závěrem ještě perlička – na tomto okruhu se rozmohl takový nový nešvar. Zdolat jej na horském kole. Jako proti gustu…. První čtyři dny jsme byli stejně rychlí jako skupinka francouzských cyklistů. Cestou do vesnice Lho jsme je předběhli a pak už jsme je nepotkali. 
Láká vás treking v Nepálu? Klidně mi napište a doptejte se na cokoli co vás zajímá. Nebo pojeďte se mnou! (letos je v plánu trek přes tři sedla a naposledy ještě Manaslu okruh)
