fbpx

Tahle celosvětová hra mě nechávala hodně dlouho zcela imunní. Teď bych mohla napsat, že pro pohyb s dětmi v přírodě je to skvělé zpestření, ale upřímně? Chytlo mě to tak, že někdy hledám s větším nadšením než ony. Schválně mrkněte na video na konci postu… to je bomba ne?

Geokešing je vlastně takové hledání “pokladu”, většinou schránky, krabičky s pár drobnostmi, tužkou a sešitkem, kam se zapíšete (logbook). Říká se jim kešky. Jako drobnosti se nejčastěji objevuje “kinderšrot” (hračky z vajíček typu Kinder), sem tam sponečky, magnetky, obrázky … nálezce si může něco ze schránky vzít, ale pro změnu zde něco zase zanechat. Hledá se podle souřadnic, které udávají přesné místo uložení schránky.

Jen v České republice je několik desítek tisíc “kešek”, celosvětově se bavíme o čísle jdoucím do statisíců. Ano – kešky jsou schovány ve spoustě cizích zemí, hra pochází původem z USA. Hodně často vás kešky dovedou na místa, která jsou něčím zajímavá, netradiční. Zatímco děti baví hlavně objev pokladu, já si ráda čtu i informace, které se ke konkrétnímui místu vážou a občas se dost dobře nachytřím.

Jak kešky hledáme:

Pokud se držíme původního plánu výletu (ono se to někdy i zvrhne, výlet zkrátím, prodloužím, změním trasu), tak se už doma mrknu jestli po cestě nebo v okolí nějaké kešky mám.Na webu geocaching.com mám založený profil. Tam si můžete zapisovat, které kešky jste našli, jak se vám líbily, komentovat apod..

Pro hledání použivám webové stránky i mobilní aplikaci „“Geocaching“ (kompatibilní s profilem na webu). V aplikaci se vám zobrazí kešek hodně, ale ne všechny nabízejí i podrobné informace (souřadnice, nápovědu kde přesně hledat apod). Zbylé jsou v aplikaci tzv.  „zamčené“, a vidí je pouze uživatelé,  kteří si platí roční paušální členství (necelých 30 euro ročně). Do takové úrovně, že bychom museli nutně hledat vše přes aplikaci, jsme se ještě s dětmi nedostali a tak častěji využívám ten postup, že si v aplikaci kešky zobrazím, pak si otevřu v prohlížeči web geocaching.com a tam už jsou ty “zamčené” kešky zpřístupněny. Nicméně pro někoho může být zajímavý tip na dárek, koupit někomu právě to roční členství.

Tipy k hledání kešek:

Dobré je si u hledání kešek přečíst více informací, než jen souřadnice. Např. v jakém terénu se keška nachází (s dětmi se do terénu obtížnosti 5 rozhodně nepouštějte), a taky jak je keška veliká (z mikrokešek jsou děti většinou zklamané, sice ji objevily, ale chybí v ní ten „poklad“).

Některé kešky jsou schované tak záludně, že se nám je nepodařilo najít – pokud mám mobilní data, tak si někdy pročtu i komentáře předchozích objevitelů a zjistím, že např. souřadnice úplně nesedí, nebo je že potřeba se podívat trochu vedle, jinak, pořádně atd.. občas všeříkající komentáře prozradí víc než nápověda.

Jak to dělat když nemám na mobilním telefonu data?

Tady to bude chtít trochu víc plánování z domova. Je otázka, jestli umíte pracovat i s klasickým GPS přístrojem (nebo ještě jinak, jestli ho vůbec vlastníte). To si pak souřadnice kešek můžete snadno zadat do něj a hledat podle něj. Taky si lze stáhnout na mapy.cz  verzi offline map oblasti, kam se chystáte, a souřadnice kešek, které teoreticky budete mít poblíž, si z domova nachystat do nějakého poznámkového bloku.  Doporučuji si opsat i nápovědu, případně nastudovat ke keškám v teple domova více. I v offline verzi pak lze souřadnice vložit do hledacího řádku a hledat takto. V každém případě se trochu ochudíte o tu možnost mrknout např. do komentářů, na datum posledního nálezu atd… Čili jde to, ale vyžaduje to z domova trochu větší přípravu.

Co z kešek vyměňujeme?

Pravidlo je jasné – z kešky si můžeš něco vzít, ale musíš tam zase něco odevzdat. Obě děti mají ušitý malý pytlík na keško-věci. Do toho si jednak doma dávají věci, které už chtějí vyřadit, nehrají si s nimi nebo je chtějí právě za něco vyměnit. A taky si do něj schovávají to, co získaly. Prostě keško-pytlík (viz tento post – je na fotce).

V keškách už jsme našli ledasco. Někdo tam občas nechá i platnou minci, o tu je vždycky bitka. Nebo prošlou vstupenku do kina, divadla. Ta naopak zůstane ladem. Našli jsme párkrát i cigaretu, zapalovače, sladkosti neurčitého stáří a původu apod… A často se nám stane, že si děti nic nevymění a mají jednoduše jen radost z nálezu kešky.

Hledání „kešek“ nám teď velmi často vyplní i takové ty mikrochvíle typu:

  • čekáme na vlak, na autobus, na lanovku atd..
  • dojeli jsme někam na ubytování a nastala taková ta typická situace „co s načatým odpolednem“
  • naplánovala jsem delší výlet, který sice vím že děti bez problémů ujdou, ale chci ho v průběhu trasy zpestřit
  • jdu někam lozit a děti si jen hrají pod skalami – to potom máme hledání kešky za odměnu na konec lezeckého dne
  • a mnoho dalších situací si asi domyslíte sami..
  • už se nám i několikrát stalo, že jsem zcela vzdala plánovanou trasu a cíl výletu a místo toho jsme neplánovaně hledali kešky (existují i tzv. “multikešky” – kdy už musíte trochu luštit místo, kde se nachází, doplňovat čísla do souřadnic, počítat a pátrat,  hledat od stanoviště ke stanovišti apod.)

Na závěr zatím TOP nález naší krátké keškovací kariéry: pohádkové kešky!

Připoj se k diskuzi 2 komentáře

Napsat komentář