Střípky z cest

Barma prakticky

Od 12.12.2017 Prosinec 15th, 2018 Bez komentářů

Letím do Barmy, nedáš mi pár tipů co a jak? Když jsem asi potřetí datlovala emailovou odpověď na naprosto stejný dotaz, rozhodla jsem se ušetřit si vlastní čas zveřejněním mých soukromých cestovatelských rad na blogu. Ať už poletíte s organizovanou skupinou, nebo na vlastní pěst, snad se bude pár doporučení hodit. Kdo chce poradit ohledně víz, tak napište mail.
Co si sbalit? Článek je v přípravě, snad bude hotov do Vánoc (další deadline jsem si dala do konce ledna haha).  Každopádně se vejdete s batohem do podpalubí pod 7 kg váhy . Jídlo neberte žádné, foťák vozím vždy jako příruční zavazadlo. Váha vám  naroste až na letišti v Yangonu nebo Mandalyi, když si vyměníte dollary za místní měnu “kyat”. Pro představu – pro osmičlennou skupinu jsem měla takovýchto balíčků opravdu mnoho, v ruce teď držím pouhých sto dollarů. Tohle jednoduše pod oděv neschováte, nicméně oproti např. latinské Americe jsem se v této zemi cítila neuvěřitelně bezpečně. Mimochodem – na letišti měli rozhodně nejlepší směnný kurz. Pro představu o cenách v Barmě jsme v listopadu 2017 všechny ceny dělili 60 a dostali cca částku v korunách.
Čím menší bankovky ale měníte, tím ke kurz horší. Ideální jsou stodolarovky, na druhou stranu s nimi mám ty nejhorší zkušenosti. Pokud není dokonale vyžehlená, tak vám ji málokde vezmou. Na internetu jsem si na toto téma přečetla řadu zkušeností a fáma to stále bohužel není. 

Kupte si  místní SIMkartu. To udělejte rovněž na letišti při příletu. Nejlepší pokrytí má MTL, který má na letišti i stánek. Ochotné slečny vám dají vybrat z několika různých tarifů a rovnou vám SIMku i vymění a přenastaví. Ovládaly můj chytrý telefon zručněji než já sama, ačkoli s pravděpodobností hraničící s jistotou neuměly jediné české slovo. Za tři týdny v Barmě jsem nestačila protelefonovat ani prosurfovat ten nejlevnější tarif, za který jsem platila cca 100 Kč. Přičemž jsem měla téměř všude LTE nebo 4G a fungovala s telefonem opravdu intenzivně.V Barmě se téměř všude domluvíte anglicky. Jen to chce trochu fantazie, výslovnost předčí veškerá vaše očekávání. Varianta B, jež se nám velmi osvědčila v neturistických oblastech, byl “překladač Google”. Naťukáte slovíčko, které potřebujete, vyberete jazyky a máte výraz v barmštině. Nesnažte  se to přečíst, lepší je otočit obrazovku a namířit displayem na dotyčného místňáka psanou verzi. Setkáte se nejen s pochopením toho, co chcete, ale i s úsměvem typu “banán”. Nechejte si poradit! V každém ubytovacím zařízení a libovolné kanceláři vám velmi ochotně poradí, kdy co kam jede, kde co kolik stojí, jestli je lepší přejíždět z místa A do místa B vlakem, lodí nebo autobusem. Ochotně vám koupí i lístky na cokoli, co budete potřebovat, případně poradí známého a známého známého. Pokud si z Barmy máte odnést jen jediný zážitek, tak to bude povaha barmánců. Tolik energie z lidí jsem už dlouho nikde nenačerpala. Velmi ochotně se i s vámi vyfotí a navíc budou nadšení, pokud se můžou vyfotit s vámi. V Barmě si budete připadat jako největší celebrita. Vyzkoušejte betel. Ale začněte verzí pro děti. Dělá se s ovocem a nasladko a jako zážitek vám to bude stačit. Trochu se vám pomotá hlava a vyplivnete ho rozhodně dřív než místňáci. Když k tomu přiberete jako poradce  někoho místního (což nebude vůbec problém, na betelu tady funguje většina mužské populace), oboustranný zážitek zaručen.
Spolehněte se bez výhrad na místní stravu.  Což je ostatně tip pro celou jihovýchodní Asii. Rýže a k ní desítky příloh. V řadě “mističkáren” před vás postaví tácky se vším možným ještě dříve, než vůbec usednete ke stolu. V Barmě se jí téměř cokoli zeleného, co není jedovaté. Takže ohromný výběr salátů, sem tam i maso, spousta koriandru, zázvoru, kurkumy a nechybí i chilli. To je naštěstí zvlášť a tak se nají i ti, kteří nefandí pálivému (jako já).

Ubytování jsem si rezervovala předem přes Booking.com (pokud tam chcete větší slevu, použijte tento odkaz). Byla nás větší skupina a bylo to tak pro mě pohodlnější než na místě se skupinkou dalších 8 klientů poptávat, kde složit hlavu a batohy. V drtivé většina hotelů funguje už dobře i wi-fi. Zásuvky jsou koncipovány tak, že pokud funguje elektřina, nabijete si vždy večer i telefon bez jakékoli redukce. Přes den bývá většinou elektřina vypnutá, takže občas se šikla i powerbanka.
Zbytek věcí nechte v Barmě jednoduše plynout. Co přijde to přijde a neplánované věci bývají ty, které zanechají nejsilnější zážitky. Kdybyste chtěli ještě nějaké zásadní know-how, napište mi, ráda článek doplním.

 

Napsat komentář