Skip to main content

Kdybyste si chtěli zpestřit nějak zpestřit cestování, mám pro vás po letošním podzimu jeden tip: napište mojí mamině, ať letí s vámi. Už cestou na letiště zapomene ve vlaku cestovní štamprlata a tak si říkáte, že ten alkohol třebas nebude ani potřeba. Omyl! Adrenalin se vám bude vařit v krvi hned na letišti v Praze, kde zjistíte, že má špatně vyplněnou žádost o vízum. A tudíž ji letecká společnost nemusí vůbec vzít na palubu letadla. Letušky není čím opít ale naše zoufalé výrazy personál obměkčil. Podepíšete všechny reversy, na palubě letadla do sebe naklopíte pár ginů s tonikem (no dobře, několik párů) a přistanete konečně v Yangonu. Kde vlastně žádost o vízum nikoho skoro nezajímá.

Vyrazíte z hotelu na první pochůzku městem a po prvních deseti minutách můžete pomalu vytahovat šití, protože si mamča rozbije hlavu o dopravní značku. Incident přežila. O dva dny později se na tržišti posunky zajímá o způsob konzumace sušených žabek. A protože maminka je velkorysá, podělila se se mnou. Myslím, že se Barmánci při vzpomínce na nás dvě popadají za břicha dodnes. Přežily jsme to obě. A jsme asi první bílé tváře, které je jedí žáby v syrovém sušeném stavu. U žab to neskončilo.. .vyzkoušely jsme i masité červy nebo rok kvašené čajové lístky. Tohle už chutnalo dobře. Žáby příště nebrat.

V zapadlém městečku potkáte dávného známého, který vám polichotí že vypadáme jako sestry. Jako mami – tobě velká gratulace. Já bych ještě pár let ráda vypadala jako tvoje dcera. To snad musí každý pochopit, ne?

Máminy nabíječky nebo baterky zapomenuté na hotelích se k nám díky vřelosti Barmánců vždy vrátily zpátky. Díky úchvatným Barmánkám jsme se koupaly v longii přímo uprostřed vesnice. Na tom nic moc k pobavení nebylo do chvíle, než se z něj máma nedokázala vysoukat ven. A do smíchu mi nebylo ani tehdy, když propadla žebříkem během návštěvy potetovaných žen. Naopak když se rozhodla experimentálně žvýkat betel, tak jsem se neudržela.

S ní se prostě nikdy nenudíte. Ani v Barmě se nejde nikdy nudit. Strávili jsme tam v listopadu báječných 17 dní! Tahle země se umí velmi silně vrýt pod kůži!

Chcete maminu trumfnout? Poleťte se mnou do Barmy v listopadu (klik):

Pár fotek za odměnu pro všechny, kteří dočetli až sem: