Alpské chaty – platit prosím!

Kolik peněz zůstane provozovateli chaty v Alpách? Kolik stojí transport materiálu, potravin a dalších potřebných věcí na chatu vysoko v horách? Kde stojí nejmenší chata a kde ta nejvýše položená? Pár zajímavých dat k tématu „alpské chaty“ – čtěte dále:
Bdělému pozorovateli dění v alpském sektoru zřejmě neunikl mediální šum, který se strhnul v červnu 2013 v souvislosti s ohlášenou snižující se finanční podporou rakouského státu. Čistě ve zkratce: alpské spolky v Rakousku (Alpenverein, Naturfreunde, Österreichischer Tourist Club a další) se rozhodly vyvolat petici (pěkný článek o petici v češtině zde – podepsat se můžete zde), aby se navýšila státní podpora na provoz horských chat v Alpách a údržbu turistických stezek.

Vizuál k petici za navýšení finanční podpory chat. Moc pěkně udělaná a vedená reklamní kampaň (radostí poskočilo moje srdce bývalého studenta reklamní tvorby).

Shodou náhod se mi ve stejnou dobu dostala do ruky zajímavá statistika týkající se nákladů s provozem těchto chat a také spousta dalších zajímavých čísel. O to se rozhodně nešlo nepodělit – pro osvětu českého národa.

NÁKLADY
Pro členy Alpenvereinu je na chatách k dispozici tzv. Bergsteiger-Essen, volně přeloženo „Jídlo pro horaly“. Jedná se o teplé jídlo (hlavní chod), které dle provozního a tarifního řádu (což je- mimochodem také zajímavé čtení – navíc v češtině) musí stát max. 8 €. Nicméně 96 centů z každého takto prodaného jídla se odvádí na sekci, která chatu vlastní, což znamená zhruba 12 % z ceny; na sekci se rovněž odvádí část z tržeb z prodeje nápojů a dalších potravin. Tyto peníze odvedené na sekci srovnávají nájemné. Zbytek zůstává chatařovi, který musí ale rovněž zaplatit personál, náklady na provoz a náklady na transport.

Jedno spací místo v Matratzenlager (noclehárna) může dle tarifního řádu stát max. 12 € na osobu a noc. Pokud nejste členové alpského svazu, většinou připlácíte 10 € navíc. 100 % z této částky odvádí chatař sekci, která chatu vlastní. Sekce financuje údržbu chaty, případné stavební práce a nezbytné opravy. Za každého návštěvníka ale obdrží chatař nazpět paušálně 2 €. Je to tzv. Reinigungspauschale, čili něco jako poplatek za úklid.
Členství v Alpenvereinu stojí v ČR 1490 Kč (řekněme 57 €). Z tohoto ročního příspěvku obdrží 4 – 8 € právě alpské chaty (další odvody jsou na sekci, pojišťovnu Uniqa, ústředí Alpenvereinu atd). Bohužel pouze 10 % alpských chat je naprosto soběstačných, ty zbývající musí alpský svaz finančně podporovat. Příprava jednoho litru pitné vody může stát až 5 € (v případě že chata nemá k dispozici pramen). Za litr horké vody si ale chatař může říci maximálně o 3 €.

Oberwalderhütte ve výšce téměř 3 000 nad mořem. Protěž značí jediné – chata patří Alpenvereinu.

Jedna KWh může znamenat náklad až 4 €, proto byla předloni téměř celá střecha pokryta solárními panely.

REKORDY
Na rakouských alpských chatách je pro unavené horaly připraveno celkem 33 600 lůžek. Každý rok registrují svazy více než 1,2 miliónu nocležníků a každoročně jich přibývá. De-facto jsou alpské chaty největším hotelovým řetězcem v celém Rakousku. Nejmenší obsluhovanou chatou je s pouhými devíti lůžky Rochjacherhütte ve Vysokých Taurách. Naproti tomu rekord v nejvyšším počtu lůžek drží Rappenseehütte v Allgäuerských Alpách s 304 lůžky. Nejvýše položenou chatou v Rakousku je pak se svými 3 277 metry Brandenburger Haus v Ötztalských Alpách, o 3 176 výškových metrů níže leží Hohensteinhütte, se svými 101 metry nadmořské výšky naopak chata nejníže položená. Tu naleznete ve Weserberglandu.
Nejstarší chatu hledejte v Kitzbühelských Alpách. Bochumer Hütte byla postavena již v roce 1832, naproti tomu Olpererhütte v Zilletralských Alpách stojí pouhých 6 let, od roku 2007.

Rojacherhütte ve Vysokých Taurách (zdroj foto. Naturfreunde.at) 

Brandenburger Haus – nejvýše položená chata v rakouských Alpách. (zdroj foto: www.oberoeberst.de

TRANSPORT
Víte kolik stojí jedna letová minuta helikoptéry? V Rakousku 30 €. Na jeden let je přitom možné přetransportovat zhruba 700 kilogramů proviantu, většinou je tedy nutné zásobování zhruba co tři až čtyři týdny. Za sezónu se na chatě spotřebuje 5 až 15 tun jídla a dalších nezbytností. K tomu si připočtěte 1 až 5 tun materiálu určenému k topení, ve výsledku tedy (v závislosti na dosažitelnosti chaty) stojí doprava všeho potřebného k provozu chaty ročně 8 000 – 14 000 €.

Vrtulníkem se transportuje nejen jídlo, ale veškerý materiál k provozu chaty. Stavební náklady jsou více než dvojnásobné oproti práci v údolí.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Dobře vychovaným horalům je naprosto nemyslitelné, aby v horách zanechali po sobě odpadky – vše co si do hor s sebou nesou a nespotřebují, si zase odnáší zpátky. Pokud necháte po sobě odpad na horské chatě, i ten musí někdo z chaty dopravit dolů do údolí, většinou vrtulníkem. Z toho důvodu najdete na chatách tak málo popelnic a odpadkových košů.
Od roku 1982 začaly být na chaty instalovány první fotovoltaické články. Investice do nové, k životnímu prostředí šetrné technologie stála jen v posledních deseti letech německý a rakouský alpský svaz více než 93 miliónů €.

Grüttenhütte v pohoří Wilder Kaiser. Zde je zásobování snadné – k chatě dojede jeep. Přesto bude chatař rád, když si odpadky odnesete do údolí.

TYPY CHAT
Z celkového počtu 588 chat v rakouských Alpách jich je 381 s obsluhou. Alpenverein rozděluje chaty do třech kategorií:
Kategorie I jsou „opěrné body“, které se nacházejí minimálně hodinu pěší chůze od silnice nebo stanice dopravního prostředku (železnice, lanovka….). Do kategorie II spadají chaty v hojně navštěvovaných oblastech, které jsou celoročně otevřené a vhodné i pro dlouhodobější pobyt. A kategorie III zahrnuje chaty a domy, kam se můžete dopravit autem nebo veřejnou dopravou. K chatám ještě můžeme připočíst „bivakovací boudy“ – malé chaty, které jsou jen nouzově zařízeny a nikdy se nezamykají. Slouží pro nouzové přespání, nejsou příliš prostorné a celkem je jich v Rakousku 55.

Na cedulce u chaty je napsáno, kdo je vlastník – u Karl Ludwig Haus (Raxalpe) je to Rakouský turistický klub. Zásobování se řeší lanovkou. Jídlo zde mají vyřešené zajímavým způsobem – většinu kuchyně tvoří biopotraviny.

Erzog Johann Hütte pod Glossglocknerem. Nenajdete zde žádná umyvadla – vodou se opravdu šetří.

Varnsdorferhütte u Krimmelských vodopádů. Kuchyň maximálně využívá produktů farem dole z údolí, denně tak je k snídani čerstvé máslo, mléko, vynikající sýry.

(data k článku byla čerpána z německých a rakouských odborných tiskovin, informačních letáků k petici a z údajů chatařů horkých chat)