14 dní se dřete s těžkým batohem na zádech a hlavou se vám honí ledasco. Třebas čím uvedete příspěvek o Nepálu na svém vlastním blogu. O čem to primárně bude. Jestli sdělit knowhow nebo dojmy. Když byla nálada pod psa, ve stínu 40°C a před vámi ještě 5 hodin chůze, tak se v hlavě rodila spíše ta pesimistická verze popisu, např.. ve stylu:
„Stezkou plnou exkrementů kráčím směrem do Tibetu„
Protože opravdu první dva až tři dny mnohdy nevíte, kam na zemi šlápnout a u jakéhokoli tekoucího pramínku vody si smáčíte komplet celé tělo, aby do večera nesešlo žehem.
Pak ale večer koukáte na ty kopce kolem vás, popíjíte z ešusu teplý čaj a je vám opravdu dobře, bez signálu, starostí všedního dne.
Takže si potom naopak v hlavě skládáte věty typu obvyklých klišé: „tohle musíte zažít, nejlepší trek v Nepálu“ a podobně….
A když se nakonec ten pomyslný kruh uzavře, a vy už máte celý trek za sebou, dojde vám jediná věc:
„Když vám tady budu vše popisovat, zkazím vám váš vlastní zážitek z příběhu“
Takže se pokochejte mých subjektivním výběrem pár záběrů, které ani neopatřím popisky. Větší fotogalerii najdete zde: A hlavně najděte si čas, navštívit Nepál dřív než bude pozdě!
