Přání do nového roku, ať už zaslané klasickou poštou nebo elektronicky, vnímám jako letmý dotyk s přáteli a známými, jejichž stopy nás dříve nebo v poslední době zavály dohromady se stopami mými. Vnímám jej jako příjemné osvěžení a často také lehké pošťouchnutí k tomu, být s řadou inspirujících osob více v kontaktu.
Jsou okamžiky, kdy mi přijde sms a dočtu se, že v Alpách došlo k dalšímu neštěstí. Hlavně poslední dobou se zdá, že Češi neštěstí na horách téměř přitahují, což bylo inspirací pro publikování pár statistik a čísel. Takže tentokrát žádné fotky z cest a půjde hlavně o informativní text. Začněme Čechy letos v zahraničních horách:...
Tak co vše mám letos za sebou? Upřímně – po loňské bilanci by mě nenapadlo, že další rok může být ještě pestřejší, a to ve všech směrech. Pozitivních i negativních. Navíc s tak (ne) šťastnou cifrou na konci. Tak stručně v číslech: více než 90 dní na horách pracovně (zájezdy, kurzy, školení..). Soukromě 5 🙂 ....
… více než 70 dní na horách pracovně, soukromé výlety do hor letos snad ani už nepočítám. 27 cestopisných besed a přednášek, ukončené vzdělání instruktora vysokohorské turistiky rakouského Alpenvereinu.. samozřejmě, že neúspěchy byly taky, ale nějak se mi letos ten rok prostě vydařil. Na které události budu nejraději vzpomínat? Leden Konečně jsem objevila království ledopádů...
7.1.2012 Že by taky taková malá bilance roku 2011? Více než 60 dní na horách, 8 zájezdů, 31 cestopisných besed a přednášek. Mimo jiné. Takže přes 1100 lidí, kteří mě viděli, slyšeli nebo osobně poznali. Uf! Mám z toho ohromnou radost – díky všem, kteří přispěli k mé dobré náladě!
