S uhry na ferraty

Nechci se tímto nijak dotknout mládeže trpící akné ani našich bývalých jihovýchodních sousedů Maďarů. Po víkendové zkušenosti z ferrat na Hoschwabu ale padla tato věta nejednou. Díky zajímavé zkušenosti se záchrannou akcí. O co šlo? Vše začalo nevinně – pro kurz pokročilých ferratistů, kteří chtěli vyzkoušet něco náročnějšího, jsme zvolili nádhernou zajištěnou cestu Kaiser – Franz – Joseph klettersteig v oblasti Hoschwabu. Úvodní pasáž poměrně snadno oddělí zrno od plev a tak na delší závěrečnou pasáž už nastupují šikovní jedinci, kteří nemají s délkou ferraty ani s obtížností problémy. Ostatní sestupují k jezeru na nenáročnou odpolední turistiku. Bohužel tento postup nezvolil i jeden Maďar, který nad námi uprostřed ferraty a hladké stěny zůstal viset. Jednoduše vysílen už nemohl dál. Ačkoli komunikace v maďarštině ještě není naší silnou stránkou a naopak on neovládá žádné další cizí jazyky, kolega který byl se mnou záhy pochopil, že tento mladík už dál nepoleze. A navíc, zcela vysílen, už nebyl ochoten se ani za naší pomoci nechat spustit dolů.

Nebudu zabíhat do podrobností jeho vysílení, naše skupina se nakonec zdárně dostává za pomocí dojištění lanem přes něj a náš nebohý maďarský kolega si volá vrtulník – leteckou záchranu. Jak taková záchrana probíhá?

Prostě špunt na ferratě. Dotyčný postižený visí nahoře a těžko jej lze přelézt. On naopak odmítá pohyb nahoru i dolů, i jakoukoli dopomoc.

Po zhruba půl hodině od zavolání přilétá vrtulník.

Nejdříve se neděje vlastně nic – jen pilot rekognoskuje terén a pak odlétá na blízkou louku.

Na louce nabírá do podvěsu záchranáře a i s ním se vrací zpátky k zajištěné cestě, pro stále čekajícího visícího Maďara.

Lehce legrační záběr – naše Andrejka dál zdolává zajištěnou cestu jako by se nechumelilo a pod ní probíhá regulérní záchranná akce.

A je po všem – ferratista visí se záchranářem na podvěsu a zdárně přistávají na blízké louce. Teď jen abychom my všichni dolezli v pořádku a také v pořádku sestoupili zpět k jezeru.

Jak jsme nakonec ještě pochopili, tak chudák neměl na takový krátký výlet do Rakouska na víkend ani pojištění. Tak se mu ta ferratka trochu prodražila. My jsme zpátky k jezeru došli za naprosté tmy o půl desáté večer. V neděli si pak dali odpočinkový program – lehkou, vzdušnou a pěknou cestu nad řekou Salza. A z ní pozorovali vodáky.

Salza koncem září.