Recenze

Recenze: Garmont Vetta

Od 10.4.2019 Duben 13th, 2019 Bez komentářů

Kolik máte v botníku trekových bot? Nebo obecně bot pro outdoor? Já se v duchu minimalismu snažím omezit veškeré boty do hor na čtyři páry:

  • sandálky (už roky nosím jeden pár značky Keen a neměnila bych)
  • nízká obuv (oblíbila jsem si tyto Scarpy, je to sice kategorie “skoro městká obuv” ale lezu s nimi i ferraty a chodím běžně po horách do výšky cca 3 000 metrů)
  • vysoké pohorky (lehčí pohodlné Hanwag Alaska, držák na deset let)
  • tvrdé boty na mačky (mám Zamberlan Cervino protože mám fakt malou nohu a spokojenost s nimi je obrovská)

Na testování jsem nedávno dostala zapůjčené boty Garmont . Moc dopodrobna jsem nestudovala, o jaký model přesně půjde, jednoduše jsem přišla do prodejny Rock Pointu a tam si je měla vyzkoušet, aby mi sedla velikost. První dojmy byly poměrně rozpačité: “proč se vyrábí takový druh outdoorových bot?” Boty nejsou natolik vysoké, abych si s nimi troufla např. na trek přes tři sedla v Nepálu, kam příští týden odlétám. Na druhou stranu mi přišly poměrně tvrdé na aktivity typu jednodenní ferraty v Lužických horách.

Hodila jsem je na nohu a odjela do Jeseníků. V březnu zde ještě panovaly zimní podmínky a tak se dala dobře odzkoušet i jejich voděodolnost a teploty pod bodem mrazu. Testování proběhlo pro časopis Svět outdooru, kde jsem byla hodně omezená počtem znaků, které o botách můžu napsat. Zbytek dojmů jsem se proto rozhodla sepsat neomezeně sem, abych někomu usnadnila výběr nebo rozšířila obzory o kategorii obuvi, která i mě doposavad zcela míjela.

Hned při zkoušení bot na prodejně jsem si říkala, že to nebudou boty pro mě. Byly mi hodně úzké (přitom se považuji za majitelku zcela konfekčního chodidla), a tak kdybych si je měla kupovat, rozhodně bych je vrátila zpět do krabice. Bota je opatřena po celé své délce gumovou osázkou – což zaručuje její voděodolnost, ale zároveň i fakt, že se moc už neroztáhne. Nevadí, na pár dní boty odzkouším a pak je vrátím. Nebo si vezmu tenčí ponožky. Překvapivě ale po několika hodinách na nohou si to pevné sevření sedlo a naopak mi začalo velmi vyhovovat. Pokud máte chodidlo širší, tak asi bota pro vás vhodná nebude,ale jinak nedejte na první dojem. Po víkendu jsem měla pocit, jako bych chodila v papučích, boty si krásně sedly.

Několik dní jsem pobíhala v Jeseníkách, v okolí Ramzové, Ostružné a Petříkova. Ve sněhové pokrývce, po turistických cestách i na skalách. Hlavně ve skalním terénu jsem ocenila, jak boty opravdu pěkně podrží. A že je v nich chodidlo opravdu skvěle zpevněné. Kdo je vyznavač scramblingu, bude z nich nadšen. Jejich užití je dále velmi mnohostranné – osobně bych si je vzala na zajištěné cesty i do vysokohorského terénu, s návleky snesou i dlouhodobější pohyb ve vyšší sněhové pokrývce nebo pohyb po ledovci. Osobní tip:  treking v Nepálu – trasy typu Manaslu circuit jsou pro tyto boty ideální. Jsou lehké, stabilní, voděodolné.

Pro technické detaily (typ membrány, typ vibramové podrážky atd) vás odkážu na stránky prodejců, kteří mají tyto boty v nabídce (např. zde).

Moje hlavní závěry jsou:

  • boty jsou lehké, ale přitom dostatečně pevné a komfortní
  • tvrdší, stále však velmi pohodlné (několik dní celodenního nošení a neměla jsem žádné puchýře, oděrny ani bolesti chodidel)
  • voděodolné, snesou vícedenní pohyb ve sněhové pokrývce
  • velmi univerzální

Recenze je nezávislá, boty jsem po odzkoušení vrátila zpět do prodejny. Ale do budoucna uvažuji, že bych svůj botník o tento typ nízké, nicméně pevnější obuvi rozšířila. Osobně jsem byla překvapena, proč jsem zatím o tomto  typu obuvi nikdy neuvažovala?

Zvládly by nahradit i moje Hanwagy. Jako holka si neodpustím i jeden dámský postřeh: byla jsem rozpačitá i ze světlé barvy, kterou boty mají. Rozpačitost se velmi záhy překlopila ve spokojenost – nevýrazná barva se hezky kombinuje a překvapivě se boty nešpiní.