Jsem na Slovensku a týden se budu věnovat klientům francouzské cestovní kanceláře Allibert trekking. Než se vydáme na přechod Tater, podnikli jsme dnes menší aklimatizační túru do NP Pieniny. Dopoledne výstup na Tři koruny, odpoledne pak sjezd Dunajce na pltích. V podvečer jsme se na horských kolech vrátili kolem Červeného kláštora zpět. Silných zážitků bylo více než dost. Díky počasí vyšla dopolední túra na jedničku s hvězdičkou. Ačkoli má nejstarší účastník 76 let, tempo celé skupiny bylo opravdu svižné! Nejvíc mě ale dostávají ty některé překladatelské oříšky, se kterými se tady potýkám:
Např: nevinná otázka při výstupu do kopce (píšu vše česky, konverzace byla samozřejmě ve fracouzštině”):
F: Jé, podívej, šnek! Máš ráda šneky?
Já: no, ano, proč ne!
F: já je jím taky rád

No.. nějak mi to nedošlo..
Tak jsem jim až následně vysvětlila, že na Slovensku se zas tak úplně běžně nejí..

Výhled z vrcholu typu “dneska by to šlo”…

Roztomilý děda na úpatí kopce:A odpoledne: Zcela chápu, že kluci na pltích mají jeden naučený text, který opakují 20x denně. Ale než jsem přeložila pointy některých vtipů, sama jsem celý vtip zapomněla.
“v tomto místě je Dunajec široký 12 metrů. Jánošík jej nepřeskočil – jeho žena ano. A víte proč? Jánošík bohatým bral a chudým dával, jeho žena ale dávala každému.”
(když jsem vysvětlila, kdo byl Jánošík,  a přeložila ten zbytek tak mi očividně část textu někde v mozkových závitech vypadla).Jako perlička na závěr se jednomu z klientů cestou ke klášteru rozbilo půjčené kolo. Byli jsme 100 metrů od kláštera – než nám dovezli nové, tak jsme samozřejmě došli až do kláštera a poslala jsem skupinu na prohlídku. No napadlo by vás, že nás s novým kolem budou hledat stále 100 metrů od kláštera? A nemrknou dovnitř?

Napsat komentář