Pro jednoho ferratistu splněný sen, pro jiného noční můra. Zástupce obou dvou skupin potkáte na nejznámější zajištěné cestě Rakouska poměrně snadno. Já osobně jsem byla z té první skupiny a konečně po letech jsem si osahala Königsjodler na vlastní kůži.
A doufám, že Petra nebude mít v budoucnu po absolvování této ferraty noční můry. Zvládla to na výbornou!
Königsjodler je neznámější ferrata na Hochkonigu. Postavena byla v roce 2001 a během pěkných letních víkendů tady potkáte opravdu mraky obdobně smýšlejících nadšenců. Počítejte s nástupem v brzkých ranních hodinách. 
Při normálním objemu batohu a průměrné fyzické kondici budete u prvních lan za 2 hodiny.To už je před vámi ve skále řetěz lidských těl. 
A brzy pochopíte proč. Ferrata patří k těm nejkrásnějším a nejnáročnějším v celém Rakousku naprosto právem. 
Tvoří ji více než 1 700 (!!!) metrů lana a pokud vás nebudou brzdit okolní lezci, jen po drátě budete šplhat šest hodin. 
Někdy si lezení zpestříte jinými formami gymnastiky.
A někdy je lepší, když pomalu nevidíte, co je všechno pod vámi. Nám se kolem poledne začal do cesty drát tento nádherný mrak.
První polovina ferraty vede krásně po hřebeni – ty dvě malé černé tečky nejsou špínou na objektivu, ale další ferrratisti.
Zhruba v polovině cesty je možné zvážit své síly a z cesty případně ustoupit. To se ale připravíte o výživné lezecké pasáže obtížnosti D. (to není smajlík ale písmeno)
S postupujícími hodinami nás mraky přikryly zcela a tak jen tušíte, kudy dál cesta povede.
A jako na zavolanou, když dolézáte poslední železné metry, se ty mraky rozfoukají a v dálce se leskne vidina teplé polévky a orosené sklenice s pivem.
Chata Matrashaus praská ve švech denně. Nátura chataře je přímo úměrná obsazenosti chaty, ale ono se není čemu divit. Určitě doporučuji na chatě přespat a zbytečně se nevysilovat stejný den sestupem do údolí. Ráno máte pak výhledy za odměnu.
A můžete pěkně zhodnotit trasu vašeho včerejšího výstupu. Pro ty s malou představivostí je na You Tube naprosto ukázkové video:
