Kam s dětmi v Brně na stěnu?

Holky, malé děti nejsou překážkou k tomu, abyste přestaly s lezením. Nebo abyste s ním nezačaly. Víte proč? Protože i s nimi se dá pravidelně trénovat. Vyzkoušeno na vlastní kůži – nejenom kvůli sobě, ale i kvůli všem maminám, které teď aktuálně pátrají v paměti, proč vlastně s tím lezením při mateřství sekly. S vlastními dětmi pravidelně chodím na tři lezecké stěny a jednu bouldrovku, abych zjistila, kde vás zavraždí pohledem hned, jakmile se svou malou smečkou vejdete do vstupních dveří a kde naopak můžete strávit příjemné dopoledne k všeobecné spokojenosti všech. Chcete taky v Brně chodit občas nebo pravidelně lozit? S dětmi? Tak se mrkněte na to, kde vám to bude nejvíc vyhovovat.
Přiznejme si na rovinu, že matka s malými dětmi není zrovna cílová skupina provozovatelů lezeckých stěn. A osobně bych taky nebyla nadšená z toho, když jistím spolulezce, pod nohou mi cizí dítě žužlá lano a další s jednoznačně soustředěným výrazem ve tváři právě zpestřilo maglajzový odér nadílkou do plíny (matka v nedohlednu). Na stěny tedy chodím zásadně dopoledne, většina stěn otevírá v 10:00, což je stíhatelné i v rámci ranního rodinného cirkusu. Na stěně bývá minimum lidí (nejednou se nám stalo, že jsme byly na stěně samy), máte přehled co se s potomkem zhruba děje a potomek zase má přehled o vás. Dětem beru s sebou svačinu (evergreenem jsou kukuřičné křupky v množství rozhodně větším než malém), suché uvařené těstoviny, plastové odrážedlo (patřičně umyté) a případně nějakou  hračku či pár knížek.Začaly jsme nejdříve Klajdou:
Vzhledem k tomu, že uprostřed stěny mají přímo ohrádku s dětským koutkem, jeden by z toho logicky usoudil, že děti tady nebudou úplně nevítány. Logika pohledu matky se ale nikdy nestřetla s pochopením obsluhy, protože slečny za kasou mají nejspíše v popisu práce vás od jakéhokoli přiblížení ke stěně odradit. Zejména když máte u nohou malé dítě. Když ale překousnete nerudné poznámky, nic vám  nebrání už v cestě celkem se zde příjemně vysílit. Vstup je bezbariérový, na dohled lezce můžete nechat i kočárek. Hraček je tady spousta, dítě máte celou dobu taky na očích. V dopoledních hodinách jsme zde byly prakticky většinou vždy samy. Jediným minusem stěny tak mohou být jen schody vedoucí do šaten. Předně jsou pro malé děti schody obecně velkým lákadlem. A pokud zrovna jste ve fázi odplenkovávání, tak se nelze spoléhat na to, že ten sprint na záchodky do patra fakt stihnete dřív než si to svěrače vašeho potomka rozmyslí.
Lezecká stěna Hudy na Vídeňské je pro děti trochu větší bludiště. Vždy jsme je odložily přímo v sektoru “určeno dětem”. Tady se bez vlastních hraček neobejdete, v koutku je jen stoleček, pár pastelek a papírů. Navíc je koutek trochu stranou hlavní stěny a tak dítě nevidí na vás a vy jen doufáte, že nejí šroubky a matice. I dopoledne je tady lidí celkem dost, stěna je ale tak velká, že se rozprostřou v prostoru a zatím jsme nezaznamenaly jediný negativní pohled našim směrem. Hudy stěna má i několik samonavijáků, když už jste tu jen ve dvou a druhá mamina přebaluje, stihnete si vyběhnout i sama pár cest. Šatny i toalety jsou v přízemí, kočárek si přímo na stěnu vzít nemůžete, ale lze jej zaparkovat Bonusem je otevírací doba už od 8.00 (pro opravdu ranní ptáčata). Bouldrovka skýtá velmi prostorný terén pro motorkářské závody. Děti, které už trochu pochopily rozdíl  mezi rukou a nohou si můžou zalézt na dětské stěnce.


Komec je ze všech stěn otevřených v Brně dopoledne nejmenší. Ale stačí to. Opět žádné bariéry, s kočárkem by se dalo vjet až na stěnu, dopoledne liduprázdno a stěna je příjemně zalita sluncem. Děti baví sedací vaky, ale taky točité schodiště, stoly, židle a všechno, na co se dá vylézt po vzoru maminky. Čili sem se dá dorazit jen s dítětem, které už prošlo obdobím testování vlivu gravitace na vlastní tělo. Dětský koutek taky nenajdete, větší dítka ale mají k dispozici vlastní milou lezeckou stěnku. I tady jsou samonavíjecí zařízení, sice jen tři, ale stačí to.
Ve čtvrtky dopoledne je ještě čistě pro maminky s dětmi otevřeny Flash Boulder Bar. Chodila jsem tam už když byl Miki malý (starší příspěvek si můžete přečíst tady). A od té doby se snad nic nezměnilo. Stále velmi milá společnost nejen různě se batolící dětí, čili pokud nemáte zrovna parťáka na velkou stěnu, je to taky parádní volba pro udržení se v dobré lezecké kondici. Aktuálně tady navíc mají dva koše hraček (Duplo, zvířátka …).

Koho zajímá výška nebo počet cest na konkrétní stěně, mrkněte se přímo na konkrétní webové stránky v odkazech. Pokud by se některá čtenářka chtěla někdy ke mně přidat, je jedině vítána. V plánu je začít realizovat i výukové kurzy pro ty maminky, které nikdy nelezly (děti lze vzít samo s sebou). V neposlední řadě patří mé velké díky Klárce Taláškové, která se mnou ochotně všechny stěny zkouší, dělí se s námi o křupky i lego Duplo.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.