O tomto komplexu zajištěných cest jsem psala před pěti lety a teď na začátku nové sezóny je ideální prostor pro shrnutí novinek a změn, které na této vyhlášené ferratové stěně jsou. Takže takový update 2020.
Ferraty se zde začaly stavět v roce 2012. Zpočátku šlo spíše o polo-ilegální činnost (proto se např. druhá z postavených cest jmenuje „Tichá tolerance“), následně ale město Děčín projekt zaštítilo a stavební práce se rozběhly naplno. Aktuálně je na popisné tabuli pod ferratou značeno 16 lezeckých cest, od obtížnosti A po obtížnost E (nejlehčí – nejtěžší). Výška stěny je 95 metrů a lezecké cesty mívají délku 150 – 170 metrů. Vstup na ferratu je zdarma, pokud nemáte vlastní vybavení tak v blízkém okolí je několik půjčoven. A ferrata je otevřená od jara (letos od 27. dubna) do podzimu (v roce 2019 se zavírala 17. listopadu). Za mokra se zde lézt nesmí.
Praktické informace:
Parkování
Parkovat lze zdarma na několika přilehlých parkovištích v rozumné pěší vzdálenosti od ferraty. Taky ale můžete s klidem dojet vlakem a nechat auto doma. Vlakové nádraží je rovněž nedaleko. Já osobně nejraději využívám záchytné parkoviště pod Tyršovým mostem na levém břehu Labe. Ale auto lze nechat i na parkovišti u kruhového objezdu (Podmokly – levý břeh).. tam je i menší hezké dětské hřiště. Nebo na pravém břehu řeky na parkovišti u knihovny (to už je trochu dál, ale zase máte cestou příjemnou kavárnu Paroloď).
Občerstvení
Celkem rozumně se dalo občerstvit po vylezení ferraty přímo nahoře na Pastýřské stěně. Budova, kde byla restaurace / bistro / bufet, se ale letos rekonstruuje a tak si kávu, hranolky nebo další pochutiny dáte jedině při nástupu na ferraty, dole pod stěnou. Ale aspoň se dá hezky koukat na další lezce, kteří se do cest teprve chystají, případně sledovat záchranné akce.
Co lézt
Je zde aktuálně 16 lezeckých směrů, takže si lezení můžete s klidem rozložit do více dní. Za den vylézt vše považuji téměř za fyzicky nemožné (nikdy jsem to v podstatě ani nezkoušela a nevím, jestli by mě to bavilo). Hodnocení cest osobně nepovažuji vždy za zcela šťastné a dle mého názoru úplně neodpovídá obtížnosti, která se pro stejné stupně používá v Alpách. POZOR! Od letošního roku došlo k přehodnocení a např. cesta č. 13 a 14 už jsou aktuálně značeny stupněm D (ještě vloni to bylo C).
Začátečníkům bych rozhodně doporučila zamířit vpravo, do cest „Vzpomínka“ nebo „Hladový poutník“ (v podstatě nejjednodušší cesty, obě za B, zvládnou opravdu i větší děti). Pokud jste již pokročilejší, tak na rozehřátí doporučuji např. směr „Tichá tolerance“, „Cesta do nebíčka“ nebo „Spolčení hlupců„. Všech těchto 5 cest končí nahoře u stolu a lavičky s výhledem na děčínský zámek, kde se můžete zapsat i do vrcholové knížky. Odtud můžete pokračovat přímo vzhůru cestou „Adrenalin challenge“ (pozor – dole u popisu cest už je klasifikace čisté C, nahoře u stolku ale stále visí cedulka B.. víc než C bych nehodnotila, i když už jsem zaznamenala i návrh přidat obtížnost C/D). A zažila jsem tady už i pár pádů – tento směr totiž svádí k rychlému úniku z ferraty, ale není to únik nejjednodušší.
Obecně počítejte na výstup ferratou nahoru 30 minut na každou cestu. Minimálně. Za pěkných teplých dní, o víkendech a svátcích tady bude poměrně velký pohyb osob a tak se časy o to více prodlouží. Hlavně proto, že budete čekat na volné lezecké lano. Samozřejmě čím těžší cesta, tím po ní poleze méně lezců.
Výtah
Mimochodem, vidíte na té fotce tu těžko popsatelnou budovu vpravo? Děčíňáci ví o co jde, ostatní bývali někdy trochu paf. Byl to vstup do výtahu, kterým jste se mohli nechat vyvézt nahoru k restauraci (ostatně nahoře strojovna stojí dodnes). Výtah byl taková „stavba století“ – do šachty se vystoupalo po schodech, pak se procházela chodba až k výtahové šachtě a nahoře se ještě lezlo opět po schodech. Takže nic pro vozíčkáře nebo i nějaké seniory. Fungoval cca 10 let, od roku 1983. Platil lístek jako na MHD, Foto už patří do kategorie těch téměř historických, budova byla vloni na podzim odstraněna a tak možná ještě přibude další nástupová cesta, kdo ví? Mrkněte není to bez té budovy hezčí?
PS: prý se teď na magistrátu uvažuje o vybudování lanovky na Pastýřku! OMG!!!
Výstup na východ Slunce
Už jste tady byli mockrát a přemýšlíte, čím si výstup ještě ozvláštnit? Nechcete čekat na drátu fronty? Vylezte si ferratu za východu Slunce a posnídejte u vrcholové knížky! Vyzkoušela jsem letos poprvé a určitě ne naposledy! Ferrata je orientována skvěle právě pro ranní výstupy! Odpoledne se zahalí do stínu a západ opravdu nemá smysl.
Co je na téhle ferratě super?
+ na jednom místě máte v podstatě 16 zajištěných cest, bez nutnosti dlouhého nástupu, sestupu, pěkně na jednom místě
+ domluvíte se česky, parkujete zdarma, pod ferratou je možnost občerstvení
+ hned u stěny si můžete půjčit KOMPLET vybavení, a to včetně prsáku a ferratových rukavic. Cena na den činí 150 Kč
+ sestupová trasa je příjemný chodník děčínským lesoparkem
+ v případě jakýchkoli komplikací ve stěně máte šanci na opravdu rychlou záchranu
+ návštěvu ferraty lze pojmout jako rodinný výlet, zbytek příbuzenstva, který neholduje tomuto koníčku, může mezitím navštívit např. děčínskou ZOO (v dosahu pěší chůze), nedalekou rozhlednu Sněžník nebo skalní město v Tisé (to už chce menší autovýlet)
A negativa?
– zejména o víkendu, kdy je pěkné počasí, je nutné se obrnit trpělivostí a počítat opravdu s davy dalších podobně smýšlejících nadšenců.
– těžší cesty už pro mě postrádají kouzlo, osobně nemám požitek v ručkování po hromosvodu a neustálém visu na jedné ruce. Převisy na ferratách mě moc nebaví, navíc zdejší linie nejsou vždy logické
– všechny zajištěné cesty mají pouze pár nástupových variant (někdy se tvoří fronty)
– některé úseky jsou zcela nezajištěné (např. prostor u horní lavičky a vrcholové knížky, nebo traverz k cestám zcela vlevo). Na místě je otázka bezpečnosti.
– zajištěná cesta ve městě svádí k tomu zcela pominout zásadní bezpečností aspekty. Potkáte tady i lezce bez helmy, někdy dokonce i bez sedacích úvazků !!!!!!
– značení obtížnosti cest je trochu nestandartní (ale viz výše – dost věcí se letos ve značení zlepšilo). Navíc může být matoucí značení nejen podle Kurta Schalla – písmena, ale i podle lezecké stupnice UIAA – čísla).
