Ferraty v Andalusii – Tajo de Ronda

Nepředpokládám, že hned naskočíte do letadla a poletíte do Malagy s ferratovou výbavičkou vyzkoušet, o čem to ta Klementová tady píše. Proč teda plýtvám energií nad článkem o dvou menších zajištěných cestičkách dva tisíce kilometrů od Brna? Ronda je město, kam zajíždí spousta poznávacích zájezdů menších i větších českých cestovek. Sama o sobě je nádherná. Můžete se podívat „jak se to dělá jinde“ a když už se budete v Andalusii motat, tak rozhodně si toto místo zařaďte na seznam jednodenních výletů.

Obě dvě zajištěné cesty najdete na jižní straně města, když přejdete fotogenický most přes El Tajo. Velmi ochotně vám poradí i v infocentru, cestu k ferratám vám zakreslí do mapky.Od mostu pokračujte dále s davem turistů, kteří scházejí do soutěsky nebo si pouze chtějí most vyfotit z toho nejlepšího úhlu. Jakmile se dostanete k rozvalinám brány, odbočte doprava po vyšlapané cestě a záhy potkáte první ceduli, která signalizuje zajištěnou cestu. Můžete si ji rovnou vyběhnout nahoru, je to lehčí z těch dvou (v mém zakreslení ta modrá). Jištění je tzv. francouzskou formou, tj. prověšené tenčí ocelové lano, za které se moc přitahovat a přidržovat nedá. Nicméně není ani důvod – železa je tady více než dosti a tak polezete defacto celou dobu po žebříku. Pokud nenarazíte na davy turistů, tak jste za 10 minut nahoře. Vyfoťte se s nadšenými Asiaty, kteří budou paf z toho, jak jste se na vyhlídce ocitli a utíkejte dolů najít druhou, těžší via ferratu. „Najít“ píšu záměrně. Projdete kolem již vylezené cesty a pokračujte dále, až k rozvalinám nespecifikovatelné budovy. Tou musíte celou projít a až budete mít pocit, že na vás bafne kdovíco, uvidíte vzadu teprve ceduli označující druhou ze zajištěných cest. Chce to trochu morál a osobně mi hledání nástupu zabralo víc času než celé přelezení.
Tato druhá ferrata je již těžší, netrénovaným jedincům může působit lehké potíže pár převislých nebo vzdušných pasáží. Nicméně máte krásný výhled na most, soutěsku a bělostné stavby v samotné Rondě a opravdu si to lezení budete užívat. Když se budete blížit ke konci, nasaďte americký úsměv, protože vás čeká opět smršť Canonů a Nikonů kolem postávajících turistů. Samotná cesta nabízí nespočet železných stupů, naopak velmi zřídka využijete přírodního skalního terénu. I na tuto zajištěnou cestu vám stačí 10-15 minut, plus doba strávená hledáním nástupu.

Podtrženo a sečteno: cestovali jsme ve verzi „light“, ale helmu, sedák a ferratovou brzdu jsme přibali i do menšího rodinného zavazadla. Auto i zájezdový autobus to ferratové nádobíčko uveze a pokud se zde ocitnete čistě pozemní cestou, určitě budou pro vás obě ferrátky skvělým zpestřením při poznávání Rondy.