Tak jsem zjistila, že ačkoli tuto oblast brázdím s dětmi od jejich narození několikrát ročně, na blogu o tom není ještě vůbec žádná zmínka (pominu-li lehce sarkastický výlev o naší túře na děčínský Sněžník). Než vám blikne hlavou, že je to fakt daleko (zejména pro čtenáře z Brna), tak avizuju že to stojí za to! Zajet si s prťaty na týdenní dovolenou právě sem. Zaručuju vám, že pokud se sem nebudete chtít přímo přestěhovat, tak se sem minimálně budete chtít vracet.
A protože už jsem těch procházek (rozuměj kategorie „chodící, ale nespolupracující dítě“ a navíc kočárek) i větších túr (rozuměj dvě děti, nespolupracující na střídačku, ale už schopny se pohybovat samy na trase o délce převyšující 2 km) absolvovala opravdu hodně, sepíšu je jen ve stručnosti pro inspiraci, zbytek si určitě jste schopni sami dohledat na mapě. Nebo mi klidně napište. Nebo někdy pojeďte se mnou – chystám tam na léto příštího roku týdenní pobyt mamin s dětmi.
Túry pro děti 2+
Což v praxi znamená, že už jsme zrušili kočár (respektive se zrušil sám tím že mu praskla spojnice u kola) a děti musí chodit pěšky. A jde se tedy dostat do míst, která mi byla skoro 4 roky zapovězena. Cítím se jako znovuzrozená. Akční vzdálenost se prodloužila na 4-5 kilometrů (s dvěma dětmi 4 roky a 2 a čtvrt). I to prtě ale šlape vše převážně po svých (avizuju že mám kvalitně nespavé děti, které už po obědě fakt nezaberou). Když jsou některé výlety sjízdné i kočárem, je to vždy zmíněno. Vždy se ale jedná o výlety, které mi minimálně jedno dítě starší dvou let ušlo celé samo:
- Pavlínino údolí (výchozím bodem jsou Jetřichovice, kde lze nechat auto, autobusem se přepravit na další zastávku Rynartice), sejdete z kopce dolů a po proudu potoka se vrátíte k autu. Ideální pro milovníky házení kamínku do potoka, sběrače klacíků a děti, směrem z Rynartic minimální převýšení). Pokud máte prostor, lze se zastavit cestou z Jetřichovic do Rynartic u sedmi trpaslíků ve skále (značeno i na mapy.cz)
- Skalní stěny v Tisé (prima okruh, který když je víc než jeden dospělý, lze zvládnout i s kočárkem – v jednom místě je nutné jej vynést do schodů). Skalní město stojí za to, děti ocení potom zejména malé pískoviště u restaurace (velmi příjemná) na konci túry, zatímco druhý dospělák sprintuje zpět pro auto k výchozímu bodu. Můj Miki ušel komplet právě v den svých druhých narozenin sám.
- Výlet na rozhlednu Sněžník (naprostá klasika a v době, kdy jsem ještě do Děčína jezdila randit, tak naše nejčastější procházka). Pěkné i v zimě, v případě více dětí lze nejmladší svézt po celé trase s kočárkem.
- Soutěsky na říčce Kamenici – když máte fakt šlapací děti, tak to zvládnou i z Mezní Louky (auto nechejte parkovat v Hřensku, bohužel parkovné 120 Kč na den nijak neočúráte a vyjeďte nahoru linkovým autobusem), Miki to ušel sám když měl 2 roky a jeden den, na koníka jsem ho vzala až když jsme vysedali z poslední lodičky). Nicméně sázkou na jistotu je Mezná (pozor, sem jezdí autobus co 2 hodiny), odkud jen sejdete dolů a dojdete k druhým lodičkám. Dětem to bude stačit a ujdou to aspoň celé samy. Cestou se bezpečně zdržíte na několika krásných dětských hřištích (o tom asi budu muset taky někdy sepsat nějaké rozumy), u zmrzliny a podobně. Na celý den na pohodu. S trochou fantazie lze z Mezní Louky sjet vše i s kočárem (na lodičce s tím nebyl nejmenší problém), z Mezné na kočár zapomeňte.
tohle hřiště je na Mezné, když se schází dolů do soutěsky
- Výlet do Bad Schandau (ideálně když máte v Děčíně základnu). Dojedete vlakem (cena na idos.cz je orientační, na nádraží využijte nabídky pro oblastní jízdné, které zahrnuje i Saské Švýcarsko), v Kurort přívozem na druhou stranu Labe, po stopách rysa k výtahu (jde vidět z dálky), vyjedete k Rysí oboře (kdo slíbí rysa dětem, tak minimálně jednoho dřevěného tam najdete) a pak pěšky zpátky do Kurort. Když máte kočár, můžete výtahem opět zpět a děti zabavíte u Labe na pěkném dětském hřišti.
- Výlet na Bastei – je teda můj absolutní „top“, který je ale daný i tím, že to nahoru kindroši fakt ušlapali (čerstvě 4 roky a 2 a čtvrt). Na kočár tady zapomeňte. Do Kurort Rathen lze dojet buď autem (parkuje se na levém břehu řeky, celodenní parkovné 5 €) nebo zase sympaticky vlakem (když bydlíte někde na u hlavní trati a ne jako my v Benešově nad Ploučnicí), lodička přes Labe vám připíše v očích dětí malé kladné body, které následně hravě ztratíte, když je necháte šlapat ten kopec nahoru). Tam vám spadne brada (jednak z toho, že to vyšli) a pak z výhledů na Labe i skalní město. Doporučuju zajít omrknout i hrad, ne-bio matky můžou dětem koupit zmrzku a hurá dolů. Jako odměnu za výstup pak vezměte děti do vláčkového světa (u parkoviště na levém břehu řeky), kde zjistíte že jim teda ještě nechutně moc energie zbylo. Chápete to, že mi po tomhle výkonu nezabrali ani jeden celou cestu do Děčína???
- Něco málo z Lučických hor (když nejsme vůbec mobilní autem a máme základnu v Benešově) – kočárkové túry: vlakem do zastávky Veselá, odtamtud pěšky do České Kamenice. Šlapala jsem s Mikim když měl tři roky a Meda byla ještě v kočárku, lákadlem byl malý vojenský bunkr v půlce trasy. Velké mínus má ale cíl cesty – v Kamenici fakt v pondělí v poledne nejste schopni koupit dítěti zmrzlinu. Zavřeno je vše (i paní v Ičku si zrovna vybírala hodinovou pauzu) a v očích dětí to byla teda nejnudnější trasa, kterou jsem kdy vymyslela. Druhý den jsme jeli vlakem do Jedlové, kde reputaci maminky jako plánovačky výletů zachránil nejen hrad Tolštejn (s rytířem hlídajícím poklad), ale hlavně fakt velký had, které ho jsme málem kočárem přejeli. Takže na celý týden pro děti fakt top zážitek. A já se tak snažím.
- Rysí stezka: váhám, jestli přiznat, že jsme to dali s kočárem. Nemáme žádný Chariot nebo Cruiser (ty by to asi nesjely) a nerada bych potom dostávala anonymy s výhružkami co si to ta „Klementová“ na vás přichystala za habaďůru. Nicméně: dojeďte na Mezní louku, po pár hodinách násilím odvlečte děti z místního pěkného hřiště ve tvaru Pravčické brány a popojděte tam, kam míří fakt davy výletníků (je to jeden z top výletů celého Českého Švýcarska). Vy ale nejdete s davem, kousek za turistickými informacemi odbočíte doprava a dostanete se na úchvatnou naučnou stezku (na mapy.cz opět pěkně značeno, případně se doptejte v Ičku). Nadšení budou i dospělí, má to fakt nápad!
- obec Růžová: dámy, sem vezměte manžela s kreditní kartou. V místní mýdlárně Rubens vyrábějí neuvěřitelné zajímavosti (já tuhý šampon používám už roky), projděte se bosí stezkou a od letošního roku můžete na druhém konci obce omrknout rozhlednu Růženka (připomíná návrh Kaplického knihovny). Jestli děti nebudou mít dost, funguje v létě v Růžové i indiánská vesnička. Ta je taky fajn.
- Zubrnice – asi nás měl učarovat skanzen, ale hitem pro děti bude místní vláčkové muzeum a motoráček, kterým lze dojet do Velkého Března (pěkný zámeček a hlavně příjemná kavárna), zpátky do Zubrnice opět motoráčkem. Sympatická posádka nechá děti klidně vláček i řídit. Lze absolvovat i s kočárem (Meda měla čerstvě 4 měsíce a taky se jí to líbilo)
- Srbská Kamenice – na konec si nechávám tento taky peckoidní výlet. Naučná stezka v Srbské Kamenici, pokud nechcete jít na rozhlednu nad vesnicí, tak krásně sjízdná s kočárkem (samozřejmě že my měli kočár i na té rozhledně, ale musíte ho tam regulérně vynést). U dětí posbíráte deset bodů z deseti – krmení koz, pěkná dětská hřiště, studánka s plecháčkem, vyhlídka, přírodní amfiteátr (jako na potvoru když jsme šli na divadlo, tak se báli deště a přesunuli vše do hospody.. grrr), další hřiště, ještě jedno hřiště a zpátky ke krmení koz.
- a tak dále a tak dále… mohla bych to tady sepisovat další večer. Vyhlídka Belveder, procházka na vyhlídku Růžovou vyhlídku (ta je kočárkoidní), Dolský mlýn (to je vlastně taková povinnost- taky kočárkoidní), děčínská ZOO nebo ústecká ZOO, místní cyklostezky (i pro odrážedla), miluju Vlčí horu, děti milujou hospodu v Doubici… a spoustu dalších skvělých dětských hřiští!
- až někdy budu mít volný večer, tak si naliju víno a sepíšu druhý díl. A třeba i tipy na deštivé počasí.
