Skip to main content

Pokud chodíte do zimních hor a trochu už jste zabrousili do strategií vyhodnocování lavinového nebezpečí (třebas Stop or Go – viz tento můj post), tak víte, že měření sklonu svahu patří k elementárním dovednostem. V létě je tato informormace téměř bez informační hodnoty, v zimě je to někdy doslova otázka života a smrti. Tím nechci nikoho děsit, ale je to tak (opět zde odkážu na článek Stop or Go – z něj pochopíte vše). Mrkněte na 7 způsobů, jak si v terénu změřit, po jakém svahu se pohybujete (případně i to, na jak strmý svah se chystáte).

1. Aplikací v mobilním telefonu

Spolehlivá, rychlá a funkční metoda. V podstatě i nejjednodušší.  Vytáhnu telefon z kapsy, položím si na svah teleskopickou hůlku a na ni telefon. Podmínkou pro to, aby tato metoda fungovala je:

  • telefon s nabitou baterií (zejména v zimě starší iPhony jednoduše vypověděly službu jakmile jste je vytáhli na mráz a bylo po měření)
  • nainstalovanou aplikaci pro měření sklonu svahu. Osobně používám Mammut safety (ale tu už si asi nestáhnete – geniálně jednoduchá „apka“ má jen sklonoměr, kompas a výškoměr a funguje znamenitě, povedený byl i grafický design). Sáhněte tedy po aplikaci SnowSafe, bude se hodit v zimě i pro informace o lavinovém nebezpečí.

Nevýhoda této techniky: chce to sundat rukavice a hlídat si, aby telefon nezapadl do sněhu. A pak pozor na baterku v telefonu – tu si šetřete na naléhavější případy.

Jinak pokud to v letním a zimním terénu s navigací a orientací myslíte opravdu vážně, tak zvažte zakoupení profesionální Thedolite, s touhle aplikací se dá opravdu v horách vyhrát. Měří sklon svahu nejen v místě, kde zrovna stojíte, ale i sklony svahů okolo vás, na které se za chvíli chystáte. Můžete tak lépe plánovat trasu výstupu i sestupu.

2. Mechanický sklonoměr

Speciální udělátko, které vám vydrží celý život. Funguje stejně jako mobil – přikládáte na teleskopickou hůlku a sklon svahu odečítáte na stupnici. Ano, jeden tento mechanický sklonoměr vlastním.
Výhoda: vydrží vám na věky, nepotřebuje žádnou baterii.
Nevýhoda: umí měřit jen sklon svahu, nic jiného. Takže v praxi jej s sebou vůbec nikam nenosím, jen ho slavnostně vytáhnu 2x ročně, když školím horské průvodce na kurzech orientace. Do hor s sebou vozím buzolu se sklonoměrem.

3. Sklonoměr na buzole

V podstatě je to také mechanický sklonoměr, ale je součástí buzoly a obecně vám tato kombinace vykoná v horách spoustu dobré práce. Buzolu ostatně na zimní túry nosíte. Pozor! Sklonoměr nemá každá buzola! Kdybyste někomu někdy chtěli udělat radost (např. vánoční dárek, narozeniny atd). tak mu pořiďte jakoukoli outdoorovou buzolu se sklonoměrem. Vlastním sama už cca 9 let busolu značky Recta  (nejvíce je jí podobný tento model Sunto MB-6 Global) a jsem si jistá, že bude sloužit ještě několik desetiletí. Funguje pouze na mechanickém principu, čili nehrozí zamrznutí, vybití baterek a podobně.

4. Elektronický sklonoměr

Nejčastěji se s ním setkáte jako s příslušenstvím na teleskopickou hůlku. Aktuálně tuto možnost nabízí více výrobců, asi nejznámější je Pieps. Prostě elektronické udělátko, které nasadíte na hůlku a na displeji se ukáže, jaký má svah sklon. Baterie vydrží 3-5 let, krom sklonu svahu měří zařízení i teplotu.

Výhody: rychle změří sklon svahu, teplotu. Funguje v mrazech až do 20 pod nulou.
Nevýhodou může být opět cena – cca 1 800 Kč.

Mechanický sklonoměr, bez nutnosti výměny baterií, mají i hole LockJaw výrobce K2.

5. Lyžařské hůlky

Toto měření je v rámci výše uvedených možností nejméně spolehlivý způsob – považujte jej spíše za orientační, ale horští průvodci musí tuto poučku bezpodmínečně znát. Použijete 2 trekové hole stejné délky, jednu položíte na sněhový svah a vyznačíte si její začátek a konec. Poté jednu hůl položíte na horní linii, kde došlo k označení a druhou přiložíte k držadlu první hole. Necháte volně splývat dolů (jako závaží). Pokud se hrot visící hole dotkne sněhu pod značkou, svah je prudší než rizikových 30 stupňů, v opačném případě je svah mírnější. Obecně se uvádí:  při délce holí 120 cm bude každých 10 cm rozdílu činit 3 stupně plus nebo minus. Obrázek asi v tomto případě vydá za 1000 slov (obrázek čerpán z výukových materiálů Alpenvereinu).

6. Snowcard

Udělátko, které vyrábí DAV (Deutscher Alpenverein – Německý alpský svaz). Tato holografická kartička je geniální v tom, že vám nejen změří sklon svahu, ale zase podle metody Stop or Go dokáže napovědět, jestli se vůbec do konkrétního svahu pouštět. V principu není ale tento sklonoměr nic jiného než olovnice se stupnicí, kterou si šikovný český kutílek může vyrobit i doma. Samotná kartička nestojí málo (necelých 16 euro + případné poštovné), na druhou stranu si troufám tvrdit, že ji v praxi využijete (jednoduše oželíte 3 piva na horské chatě a máte na ni našetřeno). Pro rok 2020 nová, aktualizovaná verze.

(obrázky z rodinného fotoarchivu a také ze stránek DAV)

7. Samolepka

Jakože jak samolepka? Už jste o tom někdy slyšeli? Údajně nejrychlejší měření sklonu svahu. No co se gramů týče, tak nejlehčí asi určitě. Popravdě nemám vyzkoušeno v praxi, takže budu ráda za věcné připomínky, ale myšlenka mě rozhodně zaujala. Na webu www.poleclinometer.com si můžete objednat samolepku, kterou si nalepíte na svou teleskopickou hůlku, pak čistě pohledem jste schopni zjistit sklon svahu. Výhodou je to, že změříte sklon svahu, na který se díváte, ať už ze strany nebo ze shora. Více asi popíšou obrázky (staženo z www.poleclinometer.com).

Za kritické sklony svahu se považují terény od 30° výše. Sklon svahu není ale jediný určující rizikový faktor – pokud s orientací v zimních horách teprve začínáte, zvažte účast na kvalitním lavinovém kurzu, případně kurzu pohybu v zimních horách.

A budu samozřejmě ráda, pokud článek doplníte níže v komentářích o vlastní postřehy, metody atd. Zde na rozdíl od sociálních sítí nezapadnou! Děkuju!

Můj autorský miniseriál Orientace v horách zahrnuje tyto články: