Zimní bivak

Není to úplně čtení na 5 minut. Ale nabízím informace dosti nadčasové, čili si uložte klidně „na později“. Nicméně zrovna letošní zimu se můžou hodit. Až se stydím že jsem vše nenahodila na blog už dřív.

V článku se dočtete:

• jak řešit krizovou situaci v zimních horách
• základní principy jak na neplánovaný zimní bivak
• ja si naplánovat a vybrat místo pro zimní bivak
• jak bivak postavit
• bezpečnost – na co myslet, na co nezapomenout
• jaký zvolit typ bivaku: iglú, zákop nebo záhrab

Každý rok nastávají v zimních horách mimořádné události, které donutí jednotlivce i celé skupiny z různých důvodů strávit neplánovaně noc venku. Ztráta orientace, vyčerpání, zranění nebo třeba nečekaná nefunkčnost technických pomůcek. Ne vždy jsou ti, kteří bivakovali, hrdiny příběhů, které se posléze vykládají u svařáku a rozpálených kamen. Někdy také nouzový zimní bivak končí dramaticky a stojí lidský život.

V případě, že z jakýchkoli důvodů nemůžeme dojít v zimě do plánovaného cíle naší túry, máme v podstatě tři možnosti, jak situaci řešit:

• snažit se zavolat si horskou službu a vyčkat na její pomoc (za předpokladu že jsme v oblasti, kde horská služba působí)
• přečkat noc venku bez pomoci a bez další iniciativy z naší strany (v podstatě doufat, že ráno a světlo přijde dříve, než umrzneme)
• krizovou situaci aktivně řešit svépomocí a zajistit si maximální ochranu proti chladu, větru, sněhu.

V zimních podmínkách je kombinace nízkých teplot a větru, kdy lidské tělo může velmi rychle prochladnout, obzvlášť nebezpečná. Při vyčerpání po namáhavé fyzické aktivitě je šance na přežití noci bez postavení nouzového bivaku velmi nízká – přežití na dlouhou dobu i při nízké teplotě či za silného větru umožní zejména dobře stavěný úkryt ze sněhu. Existuje řada osvědčených způsobů, jak si provizorní bivak vyrobit. Ideálně bychom měli znát minimálně dva, které se dají snadno postavit max. ve dvou lidech, pouze s lopatou, jejich stavba nezabere více než hodinu a lze je postavit i při horších sněhových podmínkách (málo sněhu, jeho špatná konzistence atp.). Může to být iglú, záhrab nebo např. zákop. Jak jsem už zdůraznila výše:  všechny musí zajistit optimální ochranu před větrem i navátým sněhem.

Plánování a volba místa

Vědět kde jsem a znát styčné body naší trasy patří k samozřejmé součásti každé túry. Realita ovšem často může být na míle vzdálená poučkám z příruček a tak se bivakování může stát nečekaně jedinou volbou, jak ohrozit sebe, případně skupinu co nejméně. Když tušíme, že je nutné túru ukončit (nebo se naopak blížíme do cíle denní etapy a zimní bivakování je plánované), začneme hledat potenciálně vhodná místa, která by nám umožnila přečkat zimní noc v maximálním bezpečí. Takováto místa lze při dostatečném množství zkušeností vyčíst i z mapy. Ideální je svah o maximálním sklonu 15 – 25°, který je mimo lavinové dráhy a nebezpečí, stranou ledovcových trhlin (pokud se bavíme o Alpách) a není ani pod ledopády (hrozí riziko pádu ledu). Rozměr plochy by měl být minimálně 4 m², zde je ale nutné brát v úvahu velikost skupiny – ta hraje při volbě místa klíčovou roli. Ideální počet osob pro stavbu zimního bivaku jsou 2 – 3 osoby. Čím je skupina větší, tím je potřeba vyvinou také větší úsilí na stavbu a mít podstatně více zkušeností. Pokud je skupina početnější, je na zvážení dle aktuálních podmínek, jestli skupinu rozdělit a kolik provizorních bivaků pro jak početné skupinky stavět. Což s sebou přináší úskalí ve volbě vhodného místa pro několik bivaků.

Stavba

Volba místa pro bivak dále úzce souvisí s tím, jaké jsou aktuální sněhové podmínky. Rovnější terén o mírném sklonu nabízí jiné možnosti konstrukce než svahy, stejně jako například otevřené pláně se silným větrem. Obecně je dáno, že čím je sníh více naměklý, tím snadněji se do něj bude kopat. Ideálním místem pro bivak jsou za těchto podmínek právě závětrné svahy, kdy jsme před silným větrem chráněni již při samotné stavbě. Konkávní svahy jsou z hlediska lavinového nebezpečí vhodnější než konvexní. Pokud je sníh tvrdý, bude se lépe upravovat do bloků – zde můžeme sice opět volit mírný svah, velmi dobře ale zabivakujeme i v rovinatém terénu. Na rovině je stavba lehce časově náročnější. Jak už to bývá, v praxi se mnohem častěji setkáte s „něčím mezi“, kdy bude volba druhu stavby spíše otázkou vašich zkušeností a citu, případně únavy. Obecně je dobré mít na paměti, že kopání do sněhu bude rychlejší než stavění. Ať už budete stavět jakýkoli typ sněhového úkrytu (iglú, hrobeček, jeskyni…), vyzkoušejte kvalitu sněhu jakoukoli technickou pomůckou, kterou máte aktuálně k dispozici. Lavinová sonda, treková hůlka nebo cepín můžou napovědět více o hloubce sněhové pokrývky a uložení různých sněhových vrstev.

Bezpečnost

S časovou náročností stavby zvoleného bivaku souvisí také zdravotní stav členů skupiny – pokud je ve skupině kdokoli zraněný, vysílený, vyčerpaný, je nutné před započetím stavby zajistit jeho tepelný komfort (vnější i vnitřní – teplý čaj, ne žádný alkohol!!!). Po dokončení stavby mysleme na celkovou bezpečnost bivaku – úkryt viditelně označte. K tomu lze použít lavinové sondy, trekové hole, lyže nebo třeba sněžnice. Nejenom že je možné např. pro záchranáře nás lépe nalézt, ale rovněž zabráníme tomu, aby kdokoli poničil bivak neplánovaným prošlápnutím střechy. Byla by dost velká ironie osudu, pokud bychom přežili noc a ráno by nás vzbudila cizí mačka v obličeji. Pokud bivakuje větší skupina na jednom prostoru, můžete k označení tábořiště použít i lano. Technické pomůcky, které nepotřebujete k označení noclehu (lopaty, cepíny), uložte v bivaku, mohou pomoci k prokopání tunelu ven. Východ by neměl být zcela zablokován sněhem, v bivaku je důležité kontrolovat ventilaci vzduchu. Střechu nebo horní část bivaku propíchejte na několika místech sondou nebo cepínem, vytvoříte si tak dýchací otvory. V neposlední řadě je třeba mít na zřeteli, že vchod by měl být v ideálním případě níže než hlavní prostor, ve kterém spíme.

Iglů, zákop, záhrab?

Typ zimního bivaku volíme podle řady faktorů – sněhových podmínek, vhodnosti lokality (svahy, rovné pláně), našeho technického vybavení, časových možností, aktuální situace (plánovaný / neplánovaný bivak, zranění apod).  Technicky popsat stavbu jednotlivých typů úkrytů je obsahově náročné, shrňme si ale zejména podstatné detaily, které významně přispějí ke komfortnímu spaní.  Čím menší prostor si uvnitř bivaku vytvoříme, tím menší prostor budeme v průběhu noci svým tělem vytápět. Teplotu uvnitř bivaku ještě může zvýšit např. plamen svíčky – ta by se měla stát při zimních túrách součástí vašeho vybavení. Tělesné teplo bychom neměli plýtvat na sušení mokrých věcí – pokud je to jen trochu možné, převlečte se do suchého oblečení (tričko, ponožky). Izolujte své tělo od země, a to za pomocí hliníkové fólie, batohu nebo čehokoli co máte k dispozici. Součástí vybavení do letních i zimních hor by měl být minimálně na dvojici bivakovací pytel – žďárák, z prodyšného materiálu. Zabalte se do něj. Ačkoli se nacházíte v jakékoli krizové situaci, snažte se udržet ve skupině pozitivní náladu a neustálý kontakt.

Ať už nocleh v zimních horách plánujeme nebo se musíme rozhodnout pro neplánovaný bivak, měli bychom si uvědomit tyto zásadní body:

• rozhodnutí ukončit túru noclehem v terénu by nemělo přijít příliš pozdě,
• pokud už tělo nemá psychické ani fyzické síly, bude velmi obtížné přežít noc bez újmy na zdraví, v horším případě na životě,
• buďme na túru připraveni – z hlediska orientace v terénu, předpovědi počasí i vybavení.

Původní text jsem sepsala pro již nevycházející časopis Everest. Bylo to v roce 2016. Pro on-line verzi jsem lehce upravila a aktualizovala, nicméně doporučení jsou stále velmi nadčasová.