Dvakrát ročně se scházejí zástupci všech členských organizací UIMLA, tedy desítky horských průvodců s mezinárodní licencí, kteří zastupují zájmy své země a svých členů. Debatuje se o věcech velmi rozmanitých a diskuze v několika jazycích bývají často velmi vášnivé. Podzimní valná hromada UIMLA se konala v podhůří Pyrenejí, konkrétně v maloměstě zvaném Berga, cca hodinku a půl jízdy z Barcelony. Abychom si naši pracovní cestu trochu zpříjemnili a zlevnili na minimum, zkusili jsme let s Ryanair Bratislava – Barcelona, který létá téměř za hubičku vždy v pondělí a dny mimo ty jednací strávili na vlastní náklady odpočinkovou prohlídkou Barcelony. Od té doby, co kvalitu navštívených míst hodnotíme podle četnosti a vybavenosti dětských hřišť, jsme značně zvolnili poznávací tempo a s úžasem musím přiznat, že nám to často velmi vyhovuje.
Už samotný přelet nad Alpami byl naprosto epesní – Dachstein snad pozná každý, no ne?
Nutno přiznat, že v Barceloně se od té doby, co jsem tam byla naposledy, toho příliš nezměnilo. Sagrada Familia se stále staví, La Rambla je stále rušná a pestrost nabídky v hlavní městské tržnici stále silně dráždí chuťové pohárky.
Jediné, co mě trochu zarazilo, je zavedení vstupného (ještě časově omezeného) do parku Guell. Tak jsme si to pěkně zdarma obešli horem a viděli téměř to stejné. A navíc nám zbylo na lepší oběd.
Nebo místo oběda lze taky utratit ušetřené foflíky za vstupné do barcelonského akvária.
Co se týče programu valné hromady, tak Španělé se tentokrát pochlapili a organizace klapla na výbornou. Možná jen by to chtělo, když už se rozdávají slušivá funkční trička, zařídit i nějakého fotografa s kvalitnějším přístrojem než je mobilní telefon. Ono oficiální snímek s maximálním rozlišením 680 pixelů je taková smutná fotodokumentace do archivu organizace, když se tam ani sami nepoznáte.
