Pokud mám z něčeho fakt velké trauma, tak je to z toho mluvit někam do médií. Jako jasně, nejsem žádná mediální hvězda a tato příležitost přichází maximálně jednou za deset let. Ráčkování se mi v podstatě nikdo nepodařilo odbourat, o dalších „mluvících“ zlozvycích ani nemluvě. Kupodivu čas od času se někdo ozve, že by se mnou nějaký ten rozhovor udělal. Jako v říjnu sympaťák Tomáš Hájek z Objevimesvet.cz. V časovém „presu“ před odletem do Nepálu byl ochoten dojet k nám domů a s Medou na klíně jsme si překvapivě dobře pokecali.
Podcast si můžete poslechnout zde:
Varuju vás: na jejich webovkách je spousta dalších inspirativních příspěvků, že tady můžete kvalitně prokrastinovat i několik hodin. Abych byla upřímná, zatím nebyl prostor si ten podcast vlastně poslechnout, tak jen trnu, jestli je vůbec se s čím chlubit a tento post možná brzo smáznu s ohromnou ostudou na triku.
