O co méně fyzicky náročný zájezd, o to více nápor na mozkové závity. Sotva jsem se vrátila z Tater, sedla jsem do zájezdového autobusu a vyrazila pro změnu na západ (a to doslova v rozmezí několika hodin). Z francouzštiny jsem přepla na němčinu a místo pohorek vylovila městskou obuv. Moje kmenová CK V-tour organizuje již roky školní zájezdy a tentokrát jsme místo Švýcarska zamířilo do Drážďan a Berlína. Největší třešničkou na dortu byla pak závěrečná devítihodinová zastávka v Tropical Island.
Z Dráždan toho skupina vinou provozu na dálnici moc neviděla – jen Frauenkirche a Zwinger, který byl jednoduše povinností. Minimálně Sixtinská Madona s věhlasnými barokními andělíčky. Zato na Berlín bylo mnohem víc času a tak tady krájíme všechny známé „highlights“ jeden po druhém. Začínáme v impozantní kopuli říšského sněmu… .. kde nám málem nedovolili ani hromadnou fotku (tuhle jsme stihli dřív než došla ochranka)…
.. pokračujeme Brandenburskou bránou (náš šofér byl lehce zmaten a vyhodnotil tento plac jako skvělé místo, kde se dá točit autobusem – zažili jsme na vlastní kůži)… .. a dopoledne završíme u památníku obětem holocaustu. Toto místo udělalo na studenty opravdu dojem.
Náměstí Bebel a Gendarmenmark jsou už jen povinnými zastávkami před vidinou šťavnatého gyrosu a polední pauzou. Odpoledne zaplouváme na muzejní ostrov. A než skupinu pustí dovnitř k soše Nefertiti, tak rychle využít wi-fi zdarma 🙂 Muzea všechny vyčerpají natolik, že poslední hodinku celého dne prchají na nákupy do Primarku nebo na zmrzlinu k Sprévě. Zdálky pozorujeme šesnáctileté mladíky, jak se snaží v lechtivých pozách vyfotit se sochami na nábřeží. Dost psina. Poslední foto je z následujícího dne. Krom Postupimského náměstí a Checkpointu Charlie si odšrtáváme ze seznamu povinných míst hlavně televizní věž. Hodinku před tím, než do ní uhodil blesk, si vychutnáváme super kávu s dortíkem a výhledem na celý Berlín.