S rostoucí oblibou pohybu po zajištěných cestách se zvyšuje také počet dospělých, kteří by k této aktivitě chtěli přivést své děti. Via-ferraty nízké obtížnosti lákají také čím dál více začátečníků – ocelová lana, žebříky a umělé stupy ve skále poskytují falešný pocit bezpečí a přitom slibují vytoužený horský zážitek. Méně už zbývá prostoru pro úvahu nad riziky, která jsou s pohybem na ferratách spojena. Od nedostatečné přípravy a vybavení, přes rizikové chování po nebezpečí pádu a tím ohrožení života. V případě pohybu s dětmi je na místě uvědomit si všechna specifika, která tato outdoorová aktivita přináší a pečlivě zvážit možnosti své i možnosti našich dětí.
Správná volba
Každé dítě je jiné a je to především rodič, který dokáže nejlépe posoudit, co lze od vlastních potomků očekávat. Otázka, od jakého věku je vhodné vzít děti poprvé na zajištěné cesty, nemá konkrétní odpověď. Šestileté už může mít jistý krok, disciplínu a poslechnout všech pokynů, naopak jiné dítě desetileté může být stále nejisté a těžko se orientovat v prostoru. Pokud má dítě lezeckou průpravu (z kroužku, od rodičů), může to být velké plus. Jedním z podstatných rozhodujících faktorů je výška dítěte – dítě musí dosáhnout nohou na skobu, rukou na klíčový kovový chyt, případně přidržet se horního lana na lanovém mostě. Vezměte své děti na zajištěné cesty, které už sami znáte a prošli jste si je, dokážete tak mnohem lépe ohodnotit, nakolik budou pro vaše dítě vhodné. Už při plánování túry z domova lze z řady internetových zdrojů vyčíst doporučenou výšku dítěte i dospělého pro vámi vybrané zajištěné cesty, zpravidla to bývá 130 cm. Obtížnost vámi vybraných zajištěných cest by se měla v Schallově stupnici (v Rakousku nejpoužívanější) pohybovat v rozmezí A/B, max. B/C.
Pro děti jsou nejvhodnější zajištěné cesty typu „fun-ferrata“, případně kratší sportovní ferraty nižší obtížnosti. Není nic horšího než otrávit dítě dvouhodinovým nástupem do kopce na alpskou zajištěnou cestu, vedoucí sice na vrchol, ale přes stěny, ze kterých není úniku. Nemluvě o sestupu zpátky do údolí. Zaměřte se zpočátku spíše na z parkoviště snadno dostupné kratší cesty, které obsahují právě zmíněný prvek zábavy – mosty, sítě, houpačky, skluzavky, zajímavé pasáže. A možnost ukončení výstupu, nouzový sestup. Kondice dětí je omezená a koncentrace taktéž. Děti se nedokážou soustředit po mnoho hodin a na hranici jejich možností se dostanete mnohem rychleji než s dospělými. Pro 6 – 9 leté děti by mělo být 500 výškových metrů (nástup včetně zajištěné cesty) limitem, přes který byste se neměli ve svých plánech pouštět. V neposlední řadě se vyhněte veškerým zajištěným cestám, které zahrnují objektivní nebezpečí typu riziko pádu kamení (nekompaktní terén), sněhová pole, mnoho dalších lezců, vysoká nadmořská výška (nad 2 500 m).
Vybavení
Dospělý by měl krom plnohodnotného a normám odpovídajícího vybavení na zajištěné cesty a vybavení pro nouzové případy (lékárnička, bivakovací pytel, telefon, svítilna) zajistit pro sebe i dítě dostatečné množství tekutin a zdrojů energie. Dítě není malý dospělák a jeho povinná výbava by měla zahrnovat celotělový úvazek pro konkrétní výšku a váhu dítěte, dobře padnoucí dětskou helmu určenou pro lezení a pohyb na zajištěných cestách, ferratový set s karabinami, které dítěti dobře padnou do ruky, nejsou příliš velké a dítě je dokáže bezproblémově ovládat. Klíčovou součástí vybavení je tlumič pádů na ferratovém setu – ten musí být normován přímo pro děti, případně lehké osoby pod 50 kg. Standartní tlumiče pádů jsou konstruovány tak, aby redukovaly nejsilnější sílu působící na tělo při pádu na 6 kN (600 kg). Děti do cca 14 let ale většinou váží méně než 50 kg a tak je nutné pro ně použít jiný tlumič pádů, než používá dospělý, aby síla působící při pádu na tělo nebyla až příliš veliká. Testy, které uskutečnil na figurínách DAV (Deutscher Alpenverein, Německý alpský svaz) jednoznačně prokázaly, že u osob o váze 48, 34 a 23 kg (tj. průměrná hmotnost 5 % žen, 12- a 6-ti letých) byla brzdná dráha velmi krátká (párací set nebyl rozpárán po celé své délce, ale např. pouze v délce 18 cm) a současně bylo zrychlení příliš vysoké (až dvojnásobné oproti figuríně vážící 77 kg). Pro testování přitom bylo použito osm různých ferratových setů, všechny s páracím tlumičem pádové energie.
Sety určené přímo dětem s váhou pod 50 kg a menšími karabinami lze zakoupit v outdoorových prodejnách, případně zapůjčit v půjčovnách sportovního vybavení (typickým příkladem je Buddy ferrata set od výrobce Skylotec pro děti od 30 kg, pro osoby od 45 kg lze doporučit i Petzl Scorpi, který ale má již standartní velké karabiny). Setkáte se i takovými ferratovými sety, u nichž lze brzdný odpor nastavit dle hmotnosti uživatele, tedy jej mohou používat střídavě osoby o váze 30 či 80 kg, jen je potřeba na to myslet než nastoupíme na zajištěnou cestu a ferratový set nastavit na konkrétní váhu uživatele (typ Cable vario vyrábí Edelrid). Děti by si měly set předem vyzkoušet a karabiny dobře ohmatat, aby pro ně byla manipulace co nejméně problematická.
EDIT ČLÁNKU O PÁR LET POZDĚJI: všimněte si, že publikace tohoto textu byla v roce 2017. Informace o dětském ferratovém setu už nejsou aktuální, podle platné nové normy se všechny ferratové sety konstruují pro osoby od 40 kg.
Jde se na věc – jištění lanem
Dospělý doprovod dítěte by měl mít s sebou lano, v minimální délce 20 metrů. Kdy jej při lezení ferrat s dětmi použít a kdy bude dostačující mít jej jako záložní variantu v batohu? Náročnost ferraty by měla být v optimálním případě zvolena tak, aby nebylo nutné po celou dobu dítě lanem jistit. Je to technicky i časově náročné, používání lana vyžaduje bohaté zkušenosti s jistící technikou. U mladších dětí slouží lano zejména jako záložní bezpečnostní systém proti nepozornosti (dítě se zapomene „přecvaknout“) a délka lana mezi jistící osobou a dítětem by neměla v žádném případě přesáhnout vzdálenost 3 – 5 metrů. Jistíme po celou dobu cesty. U starších dětí, které jsou již zodpovědnější a umí lépe „přecvakávat“ karabiny, lze jednoduché pasáže absolvovat pouze jako doprovod, lézt před dítětem a dojistit jen obtížnější, klíčová místa zajištěné cesty. Pro děti může být lano nejen další technická jistící pomůcka, ale hlavně psychická opora. To, že dospělý musí techniku jištění bezpečně a bezchybně ovládat, je samozřejmost. Ostatně lano by nemělo chybět v batohu vedoucího skupiny ani tehdy, když jsou na ferratě pouze dospělí.
Doporučení
Nehledejte s dětmi horolezecké výzvy. Každá zajištěná cesta je spojena s celou řadou rizik – i malá chybka nebo technická závada na ferratě znamená nebezpečí pádu a může mít fatální následky. Buďte dětem příkladem. I na těch jednoduchých zajištěných cestách používejte jištění tak, jak se má používat, noste helmu. Každému dítěti by se měl věnovat jeden dospělý (tzv. péče one-to-one). Může tak okamžitě reagovat na jakoukoli nenadálou situaci, být psychickou oporou při náročnějších pasážích. Je samozřejmostí, že dospělý, který vezme svého potomka na zajištěné cesty, je dostatečně zkušený a zná i postupy záchrany. Naprostou pošetilostí je vyrazit na zajištěnou cestu poprvé a učit se vše zároveň s juniorem. V batohu by nemělo chybět náhradní lano na případné dojištění.
Zahrňte děti do plánování túry. Odložte stranou své vlastní ambice a myšlenky na vrcholy nebo nedosažené cíle a přizpůsobte program na zajištěných cestách dětem. Právě pro ně bude už samotná cesta a postup po ní cílem a zážitkem, kříž na vrcholu stojí až na druhém místě. Zvolte adekvátní délku zajištěné cesty, stejně tak adekvátní obtížnost. Posledním důležitým bodem je disciplína – co řekne dospělý, to platí a dítě musí poslechnout, na místě je dvojnásobné množství obezřetnosti než obvykle. O bezpečnost jde s dětmi na ferratách v první řadě.
Kam s dětmi vyrazit
Pokud nechcete cestovat daleko za hranice, případně se držet zatím raději u nás doma, tak zamiřte s dětmi na česko-německé pomezí, do Lužických hor. Zdejší zajištěné cesty jsou vhodné pro děti již od 6 let a jsou obecně nižší obtížnosti. Někdy jsou to čistě chodecké terény dojištěné lanem. Dětem se bude pohyb ve skalním městě určitě líbit. Nedaleko za hranicemi, u německého městečka Oberoderwitz, se pak nachází vrch Spitzberg s cvičným lezeckým sektorem a také dalšími jednoduchými zajištěnými cestami, které jsou pro děti ideální. Pokud byste ale rádi spíše na jih, tak zaručeně zamiřte do podhůří Dachsteinu, z jižní strany. V Ramsau am Dachstein jsou vybudovány dvě speciálně dětské via ferraty. Zajištěná cesta s názvem Kali (obtížnost A/B) je určena opět pro děti od 6 let věku, náročnější úseky můžete s dětmi vynechat a obejít po pěšině, druhá cesta s názvem Kala je vhodná už pro starší děti, obsahuje i svislejší pasáže a je klasifikována obtížností B/C. Chybu neuděláte ani v jiných částech rakouských Alp, obecně vyhledávejte při plánování cesty nižší obtížnosti, s menším převýšením a v celkové délce trvání do 4 hodin.
EDIT z léta 2019: doplňuji fotku z vrcholku Krippensteinu. Postavili tady novou, příjemně jednoduchou ferratu pouze pro děti! Na první krůčky po ocelovém laně jako stvořená!
